Asi jsem staromódní, konzervativní, bigotní atd.. ale jsem přesvědčen o tom, že nevěra (jak ta sexuální, tak i ta "duševní") je prostě špatná. Názory prezentovány v tomto blogu považuji za výsledek morálního relativismu a sobectví. Člověk není zodpovědný jen sám za sebe, jakkoliv se to dobře poslouchá. Takovýto životní postoj přináší jen bolest. Jsme zodpovědní i za druhé, naše partnery, děti, blízké. Od této zodpovědnosti nelze jednoduše utéct, i když je to někdy těžké.

otazka nezni zdrava-nezdrava, ale spatna-spravna. Je to pouze otazka etiky. Skutecna nevera spociva v ublizovani, takze z principu je to spatne.

.

Nevadi mi pritem me zeny neb kdo ora lany me, setri muj pluh pro brazdy jine.

Jedna otázka mi tam ještě schází: Jak bude objekt vaší lásky snášet objekt vašich sexuálních potřeb?

Já bych řekl, že nevěra je špatná, ale nesouhlasím s tím, co se za nevěru považuje. Mít sex s někým jiným než se svým partnerem/kou podle mě není nevěra, nevěra je citová investice do někoho jiného, nikoli fyzická. A i v takovým případě pokud druhá strana ví, že není jediný/á muž/žena v jeho/jejím životě a nevadí jí to (jasně, je to dost sci-fi představa, ale lidé jsou různí a už se staly i divnější věci), opět bych to neoznačil za nevěru.

Na takový názor máte zajisté právo. Ale protože láska, nebo obecněji vztah je záležitostí nejméně 2 lidí, je nutné se sám sebe zeptat, jestli:

1.stejný názor na nevěru má i vaše partnerka

2.jsem své partnerce ochotný tolerovat sex s jiným mužem