Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MV

Ukazatel počtu úmrtí na 100 000 obyvatel má možná smysl sledovat z roku na rok, ale porovnávat ho s údajem před 20-ti lety žádný smysl nemá - obzvlášť v USA, kde je přiřožený přírustek obyvatel (tzn. rodí se více dědí než kolik lidí zemře) a je nezanedbatelný vliv imigrace na růst počtu obyvatel.

Počet zemřelých v USA v posledních letech přesahoval 2,8 milionu lidí, v roce 2020 ale najednou zemřelo 3,4 milionu - počet zemřelých z roku na rok se tedy zvýšil o zhruba 19% - to je obrovský skok - na webu jsou pro USA statistiky od roku 1935 a takový skok tam nikdy nebyl. Díval jsem se i na české statistiky a tam je podobný skok jediný - v roce 1918. Pro info - u nás se počet zemřelých zvýšil ze 112 na 129 tisíc - tzn. o 15%. V roce 2020 jsme tedy na tom byli o trochu lépe než USA. Uvidíme, jaké budou statistiky za rok 2021 - jarní vlna Covidu u nás bohužel přinesla rovněž velký počet zemřelých.

Úmrtnostní statistiky pro ČR od roku 2011 jsou velmi přehledné v grafu ČSÚ:

https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr

Je dobré si tam zaklikat jednotlivé roky a uvidíte, že Covidové vlny zemřelých z obdobé 10/2020 - 03/2021 nemaji v poslední době žádné srovnání.

0 0
možnosti
Foto

Jaký je v těch letech podíl úmrtí z jiného důvodu než z nemoci?

0 0
možnosti
ZH

Statistiku pro ČR najdete zde:

https://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_dyn_le00_in&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A1%20d%C3%A9lka%20%C5%BEivota#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_dyn_cdrt_in&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=world&idim=country:CZE&ifdim=world&tstart=-290134800000&tend=1508623200000&hl=cs&dl=cs&ind=false

Z toho lze udělat dopočet na 1000 obyvatel. Jenže problém není v těchto číslech (myslím, že i tak vyjde loňské číslo nižší než v 80. letech), ale v nárazovosti, kdy dochází k přetížení nemocnic. Tomu by třeba pomohlo snížení obecné hysterie, nechť se většina lidí pokusí vykurýrovat doma.

0 0
možnosti
PL

P24e20t88r 78L16o76r78e52n89c

22. 10. 2021 19:22

Když se ani v klidovém stavu vleže na lůžku "nenadechnete", i když hejbáte hrudníkem a plicma, asi to doma nevykurýrujete...Rv

0 0
možnosti
MB

V dobách předantibiotikových byla vysoká kojenecká i dětská úmrtnost. Umíralo se na z našeho pohledu banální bakteriální i jiné infekce. Takže úmrtnost v r.1900 musí být nutně vyšší než v poválečných letech.

Má to ovšem jeden háček.

Díky stále vyspělejší lékařské péči se dožívá reprodukčního věku mnoho jedinců postižených například vadami imunity. A tato imunodeficience se třeba projevila právě při koroně, protože tato viróza zasáhla najednou všechny věkové skupiny. Tudíž se nutně nahromadily počty mrtvých z vyšších věkových skupin, které jednak z důvodu slabší imunity ve stáří a druhak z důvodu jiných vlastních nemocí nový virus postihuje více.

0 0
možnosti
FD

Kdo se narodil zemře.Spíš nebo později se do statistik dostane.Rozhoduje jen průměrná délka dožití.

0 0
možnosti
LV

Kovid zřetelně ukázal několik věcí:

1) Za poslední dvě tři dekády ve vyspělém světě (do nějž minimálně podle tohoto ukazatele patříme) se velmi prodloužila průměrná délka života. Důsledkem toho je i snížený počet úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Ti, kteří statisticky měli umřít, neumřeli, a žili déle.

2) Tento trend by dříve nebo později skončil na nějaké hodnotě, kterou bychom uměli díky kvalitě lékařské péče udržet, nikoliv překročit. To samo o sobě by přineslo zvýšení podílu zemřelých na 100 tisíc obyvatel, a to na původní úroveň (1200/100 000 v USA? Těžko říci, ale je to možné). Kovid to uspíšil.

3) Prodlužování délky života bylo dosaženo zvýšenou úspěšností léčení chorob provázejících vysoký věk. drtivá většina nadúmrtí byla ve věkové kategorii 75+, tedy mezi lidmi, kteří právě generují to prodloužení délky života. Odvrácenou stranou toho je totiž mizející schopnost stárnoucího organizmu bez účinné podpory odolávat dalším nemocem. A účinná podpora pro léčbu kovidu k dispozici není.

4) Zajímavé je srovnání míry nadúmrtí například v Německu a u nás. Loni na podzim umíralo v Německu o cca 40 % lidí více než v letech předchozích, u nás to bylo přes 80 %. Můj soukromý názor je, že se v tom projevil rozdíl v kvalitě života této věkové kategorie. Zatímco Němci ve velké většině vyrůstali v relativním dostatku možností celoživotní péče o své zdraví, především jídelníček, na našem zdravotním stavu se podepisovala politika "maso denně na váš stůl". Výrazným dotováním pečiva, mléka a především masa před rokem 1989 bylo dosaženo toho, že lidé již od mládí jedli velmi nezdravě, což se následně projevilo ve vysokém věku celkově horším zdravotním stavem populace srovnatelné věkové kategorie. Ale to je můj osobní názor, třeba má někdo lepší.

1 0
možnosti
MB

Mírně bych opravil Vaši větu "maso denně na váš stůl" na reálnější "bůček denně na váš stůl".

Jinak dobrý :-)

1 0
možnosti
Foto

719 (cca průměr za 2018 a 19) vůči 829 za rok 2020. 15% pokládám za značný skok. Pokud si pamatuji, tak v Česku umíralo před covidem něco kolem 100 tisíc lidí ročně, což by bylo cca 1000 na 100 tisíc. Vzhledem k otylosti Američanů, poměrně velkého zastoupení (zatím) menšin a drahého zdravotnictví, které nutí lidi k samoléčitelství, mne překvapuje, že je v USA nižší úmrtnost než u nás.

0 0
možnosti
PK

No OP na úmrtnost jistě nějaký vliv měly, jinak čísla jsou zajímavější než řeči všeznalých laiků. Karma za blogR^

2 0
možnosti
  • Počet článků 403
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2764x
Tento blog byl oceněn v anketě "Bloger roku 2011". Autor je překladatel a vzděláním historik. Účastnil se klimatické konference v Kodani. Po aféře Climategate založil web www.klimaskeptik.cz. V roce 2019 vydal knihu OBCHODNÍCI SE STRACHEM (Dokořán). Ta v roce 2021 vyšla též anglicky na Amazonu jako A GUIDE TO THE CLIMATE APOCALYPSE.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky