Záření

Z praktického hlediska to není zas tak hrozný. Mimo magnetické pole země by astro/kosmo-nauti obdrželi dávku cca 1-2 mSv/den. To sice znamená, že jeden až čtyři dny dostanou dávku jako za rok skoro kdekoliv na Zemi. Ale žádná tragédie. Za půl roku to dělá tedy cca 180-360 mSv. Podle lineární bezprahové teorie nezanedbatelné zvýšení rizika, ale na druhou stranu se pohybujeme pořád ve velmi nízkých číslech.

Podle teorie prahové to nebude mít skoro vliv, a podle teorie hormeze je to naopak posílí :)

Já jsem skeptik, ale lineární závislost vztahu dávky a účinku mi nevoní. Je moc argumentů proti.

Zkrátka ten půlrok, či rok, či dva posádku z hlediska radiace moc neprověří.

Re: Záření

Leda že by si v průběhu letu dali nějakou šťavnatou sluneční erupci. To bych pak doporučovat nějaké to stínění alespoň velikosti sudu, kam si po varování ze Země na čas zalezou.

Jinak ale zcela souhlasim s naprostou zbytečností letu na Mars. Nic to nemůže přinést, akorát honění eg a propagandu.

.

pěkný

Re: .

Díky.

Zajímavý článek.

Zdravím. Promiň že jsem to při poslední návštěvě nestihl. V Praze jsem byl velice krátce. Ahoj.

Re: Zajímavý článek.

Ahoj Lubo, no je to škoda. Tak snad někdy příště.

Lidsky faktor

Nejvetsim omezenim dlouhodobych kosmickych letu je vliv exposice kosmickeho zareni na lidskou posadku. Behem dlouhodobeho meziplanetarniho letu by dostala temer smrtelnou davku vysoceenergetickeho zareni. (Spacestation obihajici zemekouli je chranena zemskym mag. polem). Vsechny zpusoby ochrany posadky jsou zatim nerealizovatelne (olovo, vodni plast, elmag. pole). Snad v budoucnu tento problem bude resen biologickou ochranou (leky na zvyseni odolnosti bunek proti zareni).

Re: Lidsky faktor

Ano, to kosmické záření je velký problém. Je to dokonce jeden ze základních argumentů konspirátorů měsíčního přistání

Pekný članok

Ano, tá úvaha je v poriadku a spravna, tá rýchlosť dokonca aj s viacnasobným brzdením a akceleraciou je dosiahnuteĺná štiepnym pohonom, len ho...nemame...

Už davno sa skúšala NERVA, nejaké koncepcie sú aj teraz, ale nič dotiahnuté.

Pár detailov - aj teraz sa da dosiahnuť simulacia gravitacie rotaciou dvoch lodí okolo spoločného ťažiska , premena energií pri štiepnom procese je 1 desattisícina možnej / pri termojadrovej syntéze je to cca 1 tisícina /  no a tie hmotnosti lodí by museli byť podstatne väčšie ako par ton - skor par desiatok až sto ton, hlavne kvoli žiareniu a vlastnej radiacii pohonu...

Re: Pekný članok

Díky. O nápadu točit kolem sebe dvě kabiny, případně postavit rotující stanici ve tvaru prstence, vím. Ale pokud je mi známo, nic takového ještě nebylo realizováno ani testováno. Navíc jsem někde četl, že při malém poloměru by posádka mohla zažívat nějaké nepříjemné pocity v důsledku coriolisovy síly, nebo tak něco. Rozhodně bych ale považoval za lepší celou cestu zrychlovat a brzdit, pokud by to šlo, protože je to asi nejrychlejší možnost, jak se někam přemístit.

S tím poměrem při štěpení mám za to, že je to ta tisícina, četl jsem to tuším na Wikipedii a odsouhlasil mi to i pan Nejedlý.

49 hodin?

tedy maximální rychlost někde k 1000km/s? Vy mě bavíte...

Re: 49 hodin?

Prečo ? Je to v možnostiach štiepneho pohonu ...

S tou beztíží kecáš

Všechny vesmírné lodě mají gravitaci, viděl jsem to v televizi.

Re: S tou beztíží kecáš

Iste, Enterprise v Star Treku  a tak :) Ale ta mala warpový pohon...

Každopadne, rotaciou dvoch lodí okolo spoločného  ťažiska by sa dala tá gravitacia dosiahnuť presne tak, ako ťahom motorov...