Blíží se zahájení další olympiády - tentokrát v Pekingu a zdá se, že hlavní slovo budou kromě sportu mít - DOPING a POLITIKA.
Kolem dopingu se toho už napsalo moc a moc a dalo by se čekat, že ti, kteří dopují, si dají pozor. Opak je však pravdou.
Před olympiádou se najednou vyrojila celá řada afér, ať jsou to bulharští vzperači, ruské atletky, americká plavkyně nebo italský šermíř nebo náš lukostřelec. Potrestána byla po 8 letech i americká čtvrtkařská štafeta. Dopingová prevence a metody odhalování jsou stále "vymakanější" a šance těch, kteří si myslí, že projdou, je stále menší a menší. Na druhé straně se to někdy s bojem proti dopingu přehání. Řady přepadových kontrol v přípravném období - vzpomeňte si na cyklistiku při Tour de France, kdy nesmíte bez informace o svém pobytu ani odjet z města, to už často hraničí se šikanováním sportovců.
Je otázkou, kolik dopingových hříšníků uvázne v sítu na olympiádě a kolikrát se budou měnit výsledky.
Druhým tématem je politika. To, že Čína využije olympiády v Pekingu k politické propagaci své země, to bylo zřejmé - nejinak, i když jinými metodami, se to děje už řadu let i na jiných olympiádách. Že všechno v Číně není úplně v pořádku, to asi také nikdo nebude vyvracet.
Tady však podle mne hrozí to, že za svoje názor budou mít sportovci jisté problémy - pokud je projeví veřejně a na nevhodných místech.
Podpora Tibetu, politických vězňů - to by asi na sportoviště patřit nemělo. To, že sportovec řekne svůj názor mimo sportovní soutěže, to by být tolerováno však mělo. Pokud však poruší olympijskou chartu, která politiku na sportovištích a ve vesnici nepřipouští - asi trestu (samozřejmě sportovnímu) neujde.
8.8.2008 v 8:08:08 (večer) to tedy vypukne - jak to skončí - sportovně i politicky?
