Na derby Sparta – Slavia a 0:2!!

Minimálně dvakrát do roka se Praha a i celá republika rozdělí na dva nesmiřitelné tábory - rudé koně ze Sparty a červeno – bílou sílu ze Slavie – stejně tak tomu bylo i osmého října.

1:0Martin Malý

 Slavii to letos jde, což se o Spartě říci nedá a tak jsem vyrazil na derby (coby slávista) s nadějí, že černá série Slávie na Spartě jednou skončí. Stejný nápad však samozřejmě měly tisíce dalších fanoušků a tak hned na začátek musím ocenit předprodej na Spartu přes internet – doufám, že to nebude chybět ani na novém stadionu v Edenu. Lístky pro sebe, syna (bohužel sparťana) a jeho kamarády se mi podařilo na poslední chvíli sehnat a tak jsme v pondělí odpoledne mohli vyrazit.

Už cesta autobusem mi trochu kazila náladu, neboť sedět vedle fanouška v rudém dresu skoro dvě hodiny není zrovna zážitek. Jak jsme se v Praze blížili ke stadionu na Letné, můj problém s rudým (nebo červeno-žluto-modrým) viděním se zhoršoval. To se dalo čekat, že v Axa aréně bude mít Sparta jasnou diváckou převahu. Nákup lístků přes internet měl jedinou vadu – budu sedět mezi sparťany.

Stadion se dost rychle plnil a bylo jasné, že zvěsti o vyprodání budou asi pravdivé. Zahájení se blížilo a zde si opět zaslouží Sparta zase pochválit – nápad s nástupem šestiletých prcků se jmény velkých svých vzorů  to byl dobrý nápad. A už to začalo – 266. derby.

Netrvalo dlouho a asi tak devět desetin diváků nevěřícně zíralo na to, jak po prvním slávistickém roku míč prošel celým vápnem a exsparťan Pudil (kolikátý už) kolenem dopravil míč do sítě Poštulky a Slavia šla velice brzy (kdy naposled se jí to na Spartě povedlo?) do vedení. Pak se Sparta snažila vyrovnat a jen díky mágovi Vaniakovi (i když měl štěstí) se jí to nepodařilo. Nervozita na hřišti se zvyšovala, začaly padat i karty a všechno vyvrcholilo těsně před koncem poločasu. Po faulu Pudila (ten na kartu byl) ruply sparťanské ikoně Horváthovi nervy, ohnal se nohama po Pudilovi (ejhle zase Pudil) a šel s červenou do kabin o minutu dříve než ostatní a natrvalo.

I v druhém poločase se začalo opět na hřišti žlutit více než je zdrávo (hlavně u slávistů), ale oslabená Sparta už neměla nikoho, kdo by hře vtiskl organizaci a myšlenku a její nervozita rostla. Opět se vyznamenali sparťanští fanoušci – začalo to dělobuchem v prvním poločase, další následoval i ve druhém a to už rozhodčí naznačoval možnost ukončení zápasu. Odvahu však nenašel, ani když se začalo skandovat oblíbené Jude Slavia! – příležitost k bučení tentokrát „fandové“ Sparty nedostali. Všechno vyvrcholilo, když Pudila (zase Pudil!) trefil kelímek s pivem. Poslední varování rozhodčího však už přišlo za stavu 2:0 po Slavii, když nejprve Šenkeřík v jasném sólu snad čekal, že Sparta milostivě počká, až dá gól, ale po několika minutách ho obrana Sparty nechala zcela samotného (to by se asi za Řepky nestalo) hlavičkovat a bylo vymalováno.

Zápas se dohrál, ale jsem zvědav, kdy opravdu dojde k předčasnému ukončení zápasu a který rozhodčí dostane tu odvahu tuhle věc provést a je jedno, jestli to bude na Spartě nebo někde jinde. Někteří fanoušci opravdu chodí na fotbal vybíjet svoje pudy. Na to jsme si už zvykli, ale přesto mne zarazila jedna tak dvacetiletá „fanynka", která především ve II. poločase s přibývajícími minutami svůj slovník stále více přitvrzovala a od termínů „debil" a „blbec" přešla k výrazům "hova*o", "čur*k" a "zm*d" a další výrazy měly podobnou vypovídací úroveň. Přitom, kdybych dotyčnou „fanynku“ potkal mimo stadion, považoval bych jí za pěknou kočku.

Stovky fanoušků to už vzdaly a znechuceně začaly opouštět stadion před závěrem a po závěrečném hvizdu mohla propuknout slávistická radost a sparťanský smutek. Ani můj syn nebyl výsledkem a výkonem zrovna nadšen a tak jsem si během cesty domů nemohl odpustit několik narážek na dnešní zápas a výkon jeho rudých koňů, kteří trochu dneska kulhali. Kdyby to dopadlo obráceně, i on by mi to s chutí dal "sežrat".

Po 14 letech, v české lize vlastně poprvé, pokořila Slavia Spartu v jejich kotli a jsou tak pro následujících šest měsíců na koni. Sparta dostane příležitost až na jaře a doufám, že to bude v novém slávistickém svatostánku a že první zápas bude pro Slavii stejně úspěšný jako 266. derby.