Korouhvička Paroubek

Naši politici - ti nejlepší z nejlepších - velice rychle dokáží měnit názory. Proč? No přece když nejde o nic, tak stačí, když jde o prachy čili o koryto. Jen tři případy z nedávna.

1. Odpor ke komunistům -  neexistuje snad ani jedna strana, která by veřejně neprohlašovala, že s komunisty nikdy, že s nimi koalici neuzavře, dokonce o tom mají usnesení sjezdu a jaká je skutečnost - diametrálně odlišná. Když se to hodí, tak se s nimi spojí ať veřejně nebo tajně, jen když můžu vládnout, rozdělovat prebendy, polepšit si. Komunisté jsou strana, která je v parlamentu, má kolem 20 % voličů. Tak se za ně nestyďte a nedělejte, že s ní nemluvíte.  A je jedno, jestli jste vlevo nebo vpravo. Když chcete vládnout, ta třeba s Marťany.

2. Podpora vlastních lidí - zdravotnické poplatky se staly (asi) jednou z příčin porážky ODS ve volbách. Teď se objevují hlasy nejen od ČSSD, komunistů, ale i lidovců a ODS, že by se měly zrušit. Co je důvodem tak radikálního obratu? - opět touha po korytu - třeba ve Zlínském, Budějovickém nebo Olomouckém kraji chce ODS udržet stávající koalici, která tam byla v minulých volbách a nějaký Julínek se svými poplatky jim nebude tu touhu udržet se u žlabu kazit.

3. Paroubek a sněmovna - úplný veletoč předvedl předseda opoziční ČSSD. Když mu v televizi veřejně Topolánek nabídl předsednictví Sněmovny (asi to Mirka muselo stát hodně přemáhání), striktně to odmítl a mluvil o handlu a že místo předsedy je to poslední, o kterém přemýšlím a uvažuji.

Uplynulo ani ne 24 hodin a ejhle! Tatáž osoba prohlašuje: Jsem ochoten to udělat -  tedy vzít tu funkci.

Co ho tak rychle přesvědčilo - manželka Petra, prázdná peněženka (on dvojnásobek platu není k zahození)  nebo ještě větší touha po moci?