Dneska ráno ve zprávách jsem zachytil zprávu, že děti z dětského domova v Dolních Počernicích kradly na zahraničním táboře v Německu a když je ředitel domova potrestal spaním na zemi v jedné místnosti, rozpoutala se veliká aféra.
Matka jednoho z dětí si stěžovala řediteli, na postup ředitele si prý posvítí magistrát a kdo ví, jak bude potrestán. Opět se začínají všichni ohánět právy dětí, tím, že ředitel postupoval nepřiměřeně a kdo ví, co ještě.
Je to paradoxní - děti z dětského domova si jezdí na zájezdy do Německa - prosím, to je v pořádku (ať i ony poznají, co dříve nešlo), i když řada jejich vrstevníků žijících v sociálně slabých rodinách na takový výlet nemá (spíše na to nemají jejich rodiče). Ale taková věc by měla být za odměnu - třeba byla a když se dopustily takového činu - nemělo by se to jen tak přejít.
Ovšem když se tam dopustí krádeže a asi nebyla jedna - tak by za to neměly být potrestány? To je snad za to budeme chválit nebo je pošleme na další výlet a zájezd, aby šířily slávu Česka dál?
Nejsem pro týrání a nepřiměřenému trestání dětí nebo mladistvých. Ale pokud se něčeho dopustí a krádež není jen obyčejné zlobení, tak by měl následovat trest. Ne samozřejmě fyzický - ale trest ano. Tolerancí a ohánění se různými právy a vyhláškami škodíme nejen naší pověsti v zahraničí, ale vlastně vychováváme možná budoucí kriminálníky. S tím, jak ředitel děti potrestal, souhlasím.
Proč bychom se báli něco provést, když se nám nakonec nic nestane?
