Poslední dobou se stává česká justice zdrojem zvláštních - aspoň pro normálního člověka - rozhodnutí. Soudy se táhnou roky, obvinění jsou náhle čistí jako slovo boží. Posuďte sami.
Čunek - málem se zdálo, že místopředseda vlády skončí před soudem a překoná tak exministra financí Svobodu, který už sedí. Náhle se nejvyšší státní zástupkyně probudí, vymění dozorujícího státního zástupce a ten v rekordní době dojde k závěru, že Čunek je málem boží člověk, který nic neprovedl, ke všem svým miliónům přišel absolutně legálně - teď už jen chybí, aby svědkyni, která ho obvinila, obžalovali.
Kulínský - původně osvobozený sbormistr se vrací před soud, jeho soudkyně je kritizována za to, že soud protahovala, udělala prý řadu chyb, ale nic se jí asi nestane a Kulínský půjde před soud znovu. Zajímalo by mne, jestli by se totéž stalo, kdyby Kulínského odsoudila.
Spejbl a Hurvínek - po devíti letech konečně Nejvyšší soud rozhodl, že práva na tyto dvě loutky patří Heleně Štáchové, ředitelce divadla a ne Městskému ústavu sociálních služeb v Plzni, který byl dědicem Josefa Skupy.
Drahé kameny - soudkyně v Liberci osvobodila čtveřici mužů, kteří svými odhady drahých kamenů podvedli banky o stovky miliónů - prý to neudělali úmyslně.
Uzunoglu - soud s kurdským lékařem trval se vším všudy pouhých 13 let. Je celkem logické, že Uzunoglu bude vymáhat odškodnění.
Natočené úplatky - záznam skryté kamery nestačil soudkyni k odsouzení brněnského zastupitele za přijetí úplatku - prý se dohadoval o cenách za úpravu bytu.
Takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Tohle je jenom výčet rozhodnutí v posledních 14 dnech!!
Nezdá se vám to trochu mnoho v jednom rezortu? Tím však nechci kritizovat vedení rezortu. Naši soudci a další lidé, kteří na těchto rozhodnutích mají podíl, jsou přece nezávislí. Nebo snad ne...?
