Nad rozhodováním v justici zůstává někdy rozum stát a člověk se někdy nestačí divit. Posledím případem je případ dvou osob, které se ke svému činu přiznaly a dopadly zcela rozdílně.
Případ první - soud v Táboře odsoudil ženu, která pěstovala doma konopí a užívala mast z něj na svoje zdravotní potíže (astma a artitida). K pěstovánía a užívání se přiznala. Vyfasovala podmíněný trest na dva měsíce s roční podmínkou. Přitom už u nás došlo k tomu, že podobný případ vrátil Nejvyšší soud zpět k projednání. Neustále se sice mluví o tom, že ten zákon je špatný, ale nikdo ho dosud nezměnil.
Případ druhý - v Kolíně bylo podmíněně zastaveno státním zástupcem trestní stíhání fotbalového bafuňáře (manažera), který opakovaně nabídl úplatek rozhodčímu v divizi. 15 - 20 tisíc. I on se ke svému činu přiznal A ejhle, to že se přiznal, mu pomohlo k tomu, že trestní stíhání bylo zastaveno. Pouze byla stanovena zkušební doba 18 měsíců, ale případ se před soud nedostal.
Přiznám se, že nejsem příznivcem užívání drog ani tvrdých ani měkkých, ale tady bych byl asi tolerantnější než byl soud. V případě nabídnutého úplatku bych tak tolerantní nebyl.
I když - fotbalové úplatky - to je případ sám pro sebe. Nebylo polehčující okolností i to, že dotyčný mančaft sestoupil?
