Okres na severu – zakoření tu někdy někdo?

Z našeho „rodu“ jsem na Mostecku zakořeněná jediná. Táta byl z Kolína, máma z Chvojence; své vlastní děti zde narozené jsem vyštvala „do světa“, páč tu po roce 1990 nebyla práce.

Ostatně nezaměstnanost je tu nejvyšší už 36 let, sem tam se nás pokusil předběhnout Moravskoslezský kraj – ale na samotné Mostecko nemá.

Republika an block nám slibovala vždycky kdeco. Cumbajšpíl někdy od roku 1986 tu dostávali tzv. pohřebné lidé, žijící a pracující zde 10 let.

A pozor – fakt nevím, od kterého roku to bylo. A co hůř – nedohledala jsem; ale je to plus – mínus.

Já ty 2 litry korun československých dostala prvně v roce 1988, neb jsem splnila obě kritéria (to jsem měla za to, že jsem tu sice žila imrvére, ale pracovala až po vystudování VŠ; což bylo 1978).

No a před prosincovou „výplatou pohřebného“ v roce 1989 bylo co? Listopadový převrat. A žádný 2 litry „pohřebnýho“.

A než popíšu zdejší divoký devadesátky, tak se vrátím k „Okresu na severu“, neb Pláteník byl inspirován vedoucím tajemníkem OV KSČ Most Puchmeltrem. Toho jsem osobně znala. A vím, jakej byl. Například když se vracel z jednání Federálního shromáždění, tak klíďo ve 4 hodiny odpoledne vrazil do baráku OV KSČ zkontrolovat, kdo pracuje = pracovní doba končila v 16, 15 hodin.

Za sebe si nemohu stěžovat: jednou jsem udělala ideologický a pracovní průšvih. Jasně že jsem to netušila. Byla jsem na zasedání pléna OV KSČ (nejdůležitější čtvrtletní akce okresu, ne-li celého světa) a po dopoledním jednání šla s nimi na oběd. No a po „O“ jsem s řidičem vedoucího tajemníka pokuřovala na chodbě restauračky v hotelu Murom; Puchmeltr šel kolem se svojí suitou = jeho tajemníci a předseda ONV. „PLÁTENÍK“ mi povídá: pojď, vemu Tě autem na odpolední zasedání.

No a já s vstřícností a pravdivostí sobě vlastní říkám: To je dobrý, diskuzní příspěvky v redakci máme, já už jedu domů.

Druhý den celé OV KSČ žvanilo jen o tom, že: Puchmeltr šel pěšky z Muromu do baráku; auto dal Křehotový, aby ji odvezlo domů, a to tři hodiny před koncem pracovní doby!

Tolik k seriálu Okres na severu; ale klídek, viděla jsem jen pár dílů. Nemám totiž potřebu. Natož pak potřebu zakořenění – je to tu čím dál horší.

A není to o jakési měsíční krajině, je to tu dost hezký. Ale je tu málo a mizerně placené práce. (Ilustrační snímek je už z vlastnění chemičky PKN Orlen.)

I tak v Litvínově žiju ráda. Možná dám pokračování svého okresu na severu..