Okres na severu (podruhé) - tady vzniklo filmů... a výbornejch

Původně jsem si říkala, že jestli se vrátím k „Okresu na severu“, tak abych psala o divokých devadesátkách. Ale když prej je teď furt v nějaké televizi Most u Remagenu... To nemohu přejít - totiž všechny ty filmy, které vznikly

tady, protože se boural starý Most. Ten Most, který ve svých několika barokních středověkých barácích kolem náměstí měl malé plesnivé byty se suchým záchodem pro celé patro... No nic, nechci provokovat.

Chci říct, že je pozoruhodné, co všechno zbourání starého Mostu umožnilo kdekterým filmařům. Pozoruhodné to je i proto, že: americko-anglický film MOST U REMAGENU se tu točil od května 1968. K čemuž soudruh Brežněv na zasedání Varšavské smlouvy prý pravil: máte v ČSSR 8 amerických tanků. No jo, fakt jsme je tu na Mostecku měli.

A v tom filmu – na vlastní oko jsem poznala – hrál Rudolf Jelínek, Vít Olmer, Karel Mareš i další naši. Film měl premiéru 1969.

Postupně časově vzato se tu pak točila i Jatka č. 5, podle knihy amerického spisovatele Kurta Vonneguta; celý název je Jatka č. 5, aneb Křížová výprava dětí – povinný tanec se smrtí; je to o 2. sv. válce a cestování v čase.

Ten film v roce 1972 režíroval George Roy Hill, hlavním kameramanem byl Miroslav Ondříček a natáčení bylo i v Mostě; jakože Drážďany po náletu.

No a pak tady sovětský režisér Jurij Ozerov, který v letech 1969 – 1971 natočil pětidílnou epopej Osvobození, natočil kus filmu Boj o Moskvu. To už bylo v roce 1985, takže v Mostě už bylo stavěno nově... aléééé v okolí se ještě dalo střílet tankama do jakýchsi polorozpadlých baráků.

Nebylo to úplně okolí Mostu, bylo to okolí Dolního Jiřetína, zato jsem to viděla jak jsem zde již použila: na vlastní oko. Dělala jsem s Jurijem Ozerovem rozhovor.

Nóóó já kladla česky otázky, moje šéfová mu je překládala, a on si odpovídal tak nějak na co měl čas...

A taky se tady během všech těch bouracích let točily jistěže různé české filmy, nejen válečné, ale i krimošky jako že z 50. až 70. let... Těch bylo.

(Pozn. vlastně jsem někdy na začátku 90. let dělala rešerše pro ARD k dokumentárnímu filmu = válečným letům zdejším...Staliňák (jojo tehdá ten děsnej německej název) a naše Osada (jojo tehdá Siedlung) a tak vůbec.)

To nemluvím o jediném pravdivém a nejlepším vkusném filmu: dokumentu o přesunu mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie z roku 1975.

Jo jo – i to jsem viděla na vlastní oko v září 1975.

Už tehdá mě překvapilo, že se nanebevzetí píše dohromady. No ale co už – však víte, jsem z okresu na severu...