Napsala bych báječný fejeton, kdyby

se daly použít i vulgární výrazy. A nemyslím tím vulgarismy, které používá dnešní mládež („dnešní“ už 20 let) páč nikdy jsem si z vlastních úst nedělala stoku… Nicméně je pár vulgárních slov, která v pohodě užiju, takže i použiju.

Dokonce jsou některá, která beru jakože „klasiku“. K této klasice řadím i hlášku „je mi to u prdele“. Jo jo může Vám to být i u zadku – ale cítíte ten rozdíl v emoci?

Mně takhle je „ u prdele“ každá rakovina s výjimkou rakoviny plic, na níž si už 45 let a za čím dál větší prachy pracuji = začala jsem kouřit, když krabička Spart stála 8,- Kčs.

 Čekám ji – tu rakovinu plic – nejdřív za cca 5 let. To je zase dané tím, že jsem už 10 let v důchodu (předčasném a po nezaměstnanosti), takže jsem se rozhodla ve zdraví dožít 70, že aby mi ten stát aspoň pár let ten podpůrměrnej důchod platil.

Na dotaz lékařů jak se mám odpovídám: dobře vzhledem k věku a způsobu života. Věk je 65 a způsob života je ta krabička cigár denně už 45 let.

A inu ano – tu mě bolí levé koleno, tu pod pravou lopatkou cosi, tu záda, tu mě v noci vzbudí mravenčení v pravé ruce  - zkrátka mě pokaždé bolí někde jinde něco jiného, takže jsem vlastně zdravá.

A rakovinu, kterou jsem očekávala skrzevá kouření, ale nejdřív za 5 let, jsem fakt měla u prdele.

A přesně tam se, svině, objevila. Nádor je odoperován, histolka pravila, že ještě okolí třeba odebrat, takže jdu na další odstranění kusu zadku… i tak mám každou rakovinu (s výjimkou té plic) fakt u prdele. A mám na to lékařské potvrzení.