Levandulová Magdí

Magdí už pár let oslovuji spolužačku z fakulty Magdu. Vlastně ani nevím, jestli je Magda, nebo Magdalena. Ostatně teprve pár dní vím, jak se vyslovuje její příjmení. K ničemu jsem to nepotřebovala,

leč i tak jsem to chtěla případně vyslovovat dobře. Stejně to nebudu potřebovat, od našeho nedávného setkání v Zákupech bude Magdí  "levandulová". Dala mi kytičku levandule ("švestičky z vlastní zahrádky") a ona mi doma voní.

Mně - nikotýňákovi, kterej necejtí ani voňavé svíčky, přestože je furt kupuju a pálím a ... Ta levandule mi provoněla obývák, a to přes mé kouření, přes otevřené okno, jímž se mi domů rval i troposférický ozon ve vysokých koncentracích, na což jsem měla v mobilu upozornění jako na smogovou situaci...

Magdí miluje Provence, ostatně nejen, ale tamější levandulová pole, láska a obdiv k nim, jí propůjčila jakýsi cit pěstovat i doma na Českolipsku fantasticky vonící levandule. Ba i psát o nich poetické fejetony, plné lásky a porozumění. Což mě - sarkastickou jedovku cyničku - okouzluje.  I ty její knížky fejetonů  krásně voní po levanduli; jsou příjemné a uklidňující. A co víc - moudré. Takové levandulově hladící poeticky chytře moudré.

Ty jsi má, Magdí, levandulová...

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Alena Křehotová | čtvrtek 27.6.2019 11:07 | karma článku: 0 | přečteno: 265x