Když se ještě diplomky nedaly opsat

Nad diplomovou prací jsem se trápila v letech 1977 – 1978. V posledním ročníku fakulty. To trápení nejvíc zapříčinila vedoucí mé diplomové práce, páč furt nebyla k sehnání. Dokonce na mě neměla čas až tak, že jsem chtěla změnit

téma své diplomové práce, protože termín už byl ne za dveřmi, ale ve dveřích.

Nakonec jsem docentku svou vedoucí práce uhnala ještě termínově včas, teze jsme probraly, ona je rozšířila i upřesnila, s některými velmi poradila, takže všechno dobrý. Až na takovou drobnost: docentka Beránková mi řekla – „Hele, Alenko, zapomeň na to, že by diplomka měla pod 100 stran. Neexistuje. Diplomová práce bude mít aspoň 120 stran a do těch se nepočítají přílohy a prameny.“

Moje diplomka má tudíž 156 stran, přílohy jsou od str. 123.

Teď jsem tu diplomku – vskutku kvůli odstupující ministryni spravedlnosti – vytáhla z knihovny, odprášila, abych zkoukla. A mohla napsat shora uvedené údaje; přímo statistické, k nimž dodávám: diplomovou práci technicky – neb na psacím stroji, vložené papíry s kopíráky – vytvořila neboť psala moje maminka.

Což chtělo si spočítat text na stránku tak, aby se tam vešly odkazy. Jen tak cvičně – právě se mi moje diplomka otevřela na str. 23 – mám na ní 6 odkazů na jména, resp. jejich uvedení a význam, odkázané v textu. To psací stroj neudělal. To fakt nebyla žádná brnkačka. A co teprvá překlepy…

Kdybych těch 156 stran měla psát já… Dneska nabušíte do počitadla, to i ukáže chyby, opravíte velmi jednoduše, pak uložíte (přičemž závaznou formu celého textu Vám pošle už Vaše VŠ), odešlete mejlem nebo předáte flešku tiskárně…

Jistěže tehdá ani žádné zkopírování odkudkoliv neexistovalo. Žádná např. Wikipedie… Ejhle současná výhoda technologie a techniky… a k tomu pouhých 80 stránek diplomové práce.

Hupnete na internet, zkopčíte kdeco, v lepším případě aspoň přeformulujete – a když Vám na těch 80 stránek nehupne někdo s programem „plagiátorství“, nebo jak se to jmenuje,- máte titul. Nebo aspoň obhájenou diplomku.

Pak ovšem s takovouto prací nelezte do politiky. Už vůbec ne na spravedlnost!!! Jakožto veřejně politická osoba (nezaměňovat, prosím, s osobností – osobnost už tu v politice téměř neexistuje) musíte počítat se vším. S drobnohledem na cokoliv: i takhle demokracie funguje.