Prague Pride - Pochod hrdosti

Když se v sobotu vydám na pochod Prahou, protože jsem hrdý na své město a národ, tak co tím vlastně vyjadřuji?

Jsem udiven kolik protichůdných pocitů vyvolává pochod Prahou, že jsem z toho nakřivo. Záměrně neříkám čí pochod. I pro mě je sexualita věc ryze osobní a i když mé ženy oceňují, že jsem "pěkný prasák", tak svoji orientaci nevystavuji na odiv i když v některých kruzích si člověk připadá divný, když se mu líbí ženské.

Nevím jaká byla původní myšlenka pochodu a co měla za úkol. Možná ukázat to co mají lidé s jinou orientací společného s lidmi, kteří jsou "normální". A opět záměrně říkám normální, protože ačkoli člověk, který patří k jiné sexuální orientaci může být úžasná, talentovaná a obdivuhodná osoba, která má právo na lásku a respekt, která má právo na to, aby byla přijímaná taková jak je, přesto pro mě homosexualita normální není.

Prostým svým rozumem považuji za normální taková spojení partnerů, která je sto reprodukce našeho druhu.

Pak se ale do celé věci vloží aktivizmus, homofobie - strach z člověka?, naboženství a naše nechvalně proslulá politická reprezentace a z aktu, který má lidi spojit se stane předmět sváru.

Když tedy v sobotu půjdu ukázat svojí hrdost - Pride - že jsem Čech, občan, milenec, vlastenec, syn a chlap, tak kdo mě bude chtít z rukou vyrvat vlajku? Bude to ochranka "těch správných, kteří ukazují a mohou ukazovat hrdost" považujíc mě za nácka provokatéra - jako by státní symboly a barvy a krátké vlasy znamenali sympatii ke krajní pravici nebo náboženský fanatik, který mě bude považovat za "teplouše", který jde s ostatními páchat hřích a nebo zhnusený politik, který se mi bude snažit dokázat, že jsem deviant a prznitel státních symbolů?

Dopouštíme se základního omylu, který mezi lidmi způsobují falešné doměnky. Nepřijímáme člověka, který stojí proti nám jako myslící, cítící bytost, která prožívá podobný život jako my, ale obáváme se instituce, kterou představuje nálepka, kterou mu někdo dal.

Nezajímají nás jeho myšlenky, protože jsme se rozhodli, že víme na co myslí a co udělá. Neslyšíme co říká, protože nám to už za něj řekli politici a mluvčí. I on za sebe nechal někoho mluvit a neslyší co říkáme my, protože jsme ta nenávistná majorita.

Zase jsme nechali "ty nahoře" zvítězit a vrazit klín mezi nás - obyčejné lidi. Poukazujeme na to, co nás rozděluje aniž bychom viděli tu obrovskou a krásnou převahu toho, co nás spojuje.