Jak vidí "34 letý fracek co nic nezažil" Zlatou lípu pro Mašína...

Tak jsem se dnes dočetl, že zesnulý "odbojář" Mašín dostane od Ministra obrany, který supluje premiéra (který na rozdíl od něj má nějakou práci) nejvyšší vyznaměnání resortu - Zlatou lípu aneb lehká vnitřní a trochu patetická paralela mezi Zlatou lípou a Svatováclavskou orlicí...

Toto vyznamenání se uděluje pouze mimořádně, a to občanům ČR a cizím státním příslušníkům, kteří se významně zasloužili o ochranu základních lidských práv a svobod, zejména lidského života, zdraví a majetku a základních principů demokratického a právního státu.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vondra-poveze-do-usa-vyznamenani-pro-masina-na-pohrbu-zastoupi-premiera-14f-/domaci.aspx?c=A110817_121640_domaci_jj

Tak musím přiznat, že to nechápu. Děda mi říkal: "To nejsou žádní odbojáři, zapálili pár stohů (údajně 11), podřezal esembáka a zastřelili účetního. Co je tohle za odboj?" Vzhledem k tomu, že se můj předek potloukal v Brdech coby partizán, pak v 60 letech v armádě založili komisi, která měla rehabilitovat a odškodnit nespravedlivě uvězněné "západní letce", aby si jich po 6ti případech někdo všiml a příslušnou komisi rozehnal a tento skutek nezapomněl až do roku 1968, kdy byl vyhozen z armády pro nesouhlas s okupací, beru jeho slova velmi vážně.

I babi, která je pravověrná komunistka, která ovšem nemůže vedoucí představitele od roku 1948 až po současnost ani cítit a nazývá je "zrádci myšlenky", která na brigádách pro Republiku strávila mládí a například do školy, kterou pomáhala stavět chodila moje mamka, já i moje sestra, je zaměřena proti násilí.

Svorně dodávají, že procesy z 50 -tých let nikdy nechápali a nechápou dodnes, že to muselo být na objednávku z Moskvy, protože např. Milada Horáková podle jejich názoru nemluvila žádná zvláštní moudra, ale rozhodně její prohlášení nebyla pro stát nebezpečná.

Když jsem se ptal, proč tedy byla popravena, dostal jsem odpověď, ze které zamrazí, ať už se bavíme o protektorátu a faktu, že prostě pro někoho přijelo Gestapo a druhý den jste se z tlampače dozvěděli, že byl zastřelen nebo o možná ještě zvrácenější době, kdy jsme si podobné zločiny na sobě páchali sami.

"...taková byla doba. V Americe v té době taky popravili ty manžele pro špionáž..."

Mašínové měli ve svém otci určitě skvělý vzor. Během okupace určitě prokázali svojí osobní statečnost a za tu byli také prezidentem Benešem vyznamenáni. Jakkoliv pro mě Beneš je svým postojem z roku 1938 osobou kontroverzní a plně souhlasím s výrokem vojenského historika pana Stehlíka, že: "Občané této země měli právo jí bránit a ne pak jít za okupace na porážku jako dobytek", věřím v jeho úsudek.

Nicméně tím, že se zaměřili na pouhé pěšáky režimu, je pro mě fakt, který nemá s hrdinstvím nic společného. Když už chtěli někoho zabít, měli se inspirovat ve vskutku nezpochybnitelném hrdinství parašutistů, kteří zasáhli německé okupanty hodně blízko srdce, když atentátem na Heydricha usekli jednu z hlav saně. Národ tento čin obecně nezpochybňuje a to i přes to, že během následného teroru bylo zabito mnoho dobrých vlastenců, ale i lidí, kteří neměli s odbojem vůbec nic společného a vypáleny dvě vesnice.

V dokumentu "Svědomí hrdinů", který už asi nikdy žádná televize nebude vysílat, ale stále je ke stažení na internetu je dán konečně také prostor příbuzným a pozůstalým po těch, kteří se "odbojové skupině" postavili do cesty.

Jak to tedy vidím? Vidím to tak, že politická reprezentace, ta současná i ta minulá počkala, až v tichosti vymřou nezpochybnitelní hrdinové odboje. Že si libuje v glorifikaci lidí, kteří národ rozdělují, a přitom tajně doufá, že se zapomene alespoň na chvíli na to, že ministr obrany, který promptně jede s metálem na pohřeb, by tu měl zůstat a dávat do pořádku to, co zpackal v armádě, že má sám máslo na hlavě a co vysvětlovat. A ten popis, za co se medaile uděluje, mi přijde jako prostý výsměch obětem "těchto takzvaných hrdinů", které nebyli okupanty, cizími státními příslušníky ani prokazatelně odpovědnými za politickou situaci v té době. Prosté prohlášení, že byli ve špatnou dobu na špatném místě může obstát pouze ve světle prohlášení diktátora Stalina, který řekl, že: "...smrt jednoho člověka je tragedie, ale smrt milionu je statistika..." a potud, pokud se někoho nedotkne osobně smrtí někoho blízkého.

Já osobně si vážím všech statečných lidí v české historii i současnosti. Jak těch, kteří bojovali se zbraní v ruce, tak těch, kteří svou prací zabezpečili to, že vůbec ještě je co hájit a co zachraňovat. Můj ryze osobní dík patří všem Vám, kteří jste to nevzdali a nerezignovali na prosté tvrzení, že "lepší to už nebude".