Zruší Ústavní soud usnesení Sněmovny?

Nejspíš nikoliv, ačkoliv  by si to přál pan Bakala a  společnost RPG Byty s.r.o., kteří  podali nedávno stížnost k Ústavnímu soudu a žádají, aby tento soud zrušil usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 3.12. loňského roku, kterým Sněmovna doporučila vládě, aby podala návrh na předběžné opatření proti této společnosti  ohledně nakládání  s byty, dříve patřící OKD na Ostravsku.

Dále se zde  konstatuje, že rozdělením společnosti a vyčleněním bytového fondu do realitní společnosti RPG Byty s.r.o. došlo k porušení smluvních závazků, a konečně Sněmovna vyzývá vládu, aby Ministerstvo financí uplatnilo proti této společnosti veškeré smluvní sankce.
Důvodem stížnosti je podle právních zástupců stěžovatele údajně skutečnost,  že bylo Sněmovnou přijato usnesení, kterým se konstatuje porušení smlouvy a tím byl, podle stěžovatelů,  v rozporu s Ústavou, rozřešen obchodní spor, k čemuž má oprávnění pouze  nezávislý soud. J. Kalvoda, který je spolu s kanadským právníkem R. Amsterdamem zástupcem stěžovatelů, uvedl, že „nejpodstatnější je  asi to, že „státní moc je dle Ústavy striktně a bez výjimky oddělena “ a Poslanecká sněmovna si prý  „osobila právo vyslovit stanovisko, že byl v konkrétním případě porušen smluvní závazek“. To prý „odporuje základům právního státu a především dělbě moci“.
Stěžovatelé mají pravdu v tom, že o tom, zda shora uvedené společnosti v tomto složitém případě porušily či neporušily zákon, a zda došlo nebo nedošlo k porušení smluvních závazků, opravdu může rozhodnout pouze nezávislý soud, a usnesení Poslanecké sněmovny na tom nic nemění. Je  politickou deklarací bez relevantního právního významu, k ničemu nikoho nezavazuje. Ale zakázat Parlamentu, aby se vyjadřoval ke skutečnostem a událostem, pokud to považuje za vhodné, tedy odebrat mu podle stěžovatelů „právo vyslovit stanovisko“, v demokratickém státě možné není.  Pravomoc soudů  není nikterak dotčena a jejich rozhodnutí není usnesením Poslanecké sněmovny nikterak determinováno, o žádném obchodním sporu Poslanecká sněmovna nerozhodla.  Proč by je měl Ústavní soud rušit, prostě nechápu, zejména, když  to podle Ústavy ani učinit nemůže.
Podle čl. 87 odst. 1 Ústavy rozhoduje Ústavní soud o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů, pokud jsou v rozporu s Ústavou, a o zrušení  jiných právních předpisů, pokud jsou v rozporu s ústavním pořádkem republiky. Usnesení Poslanecké sněmovny není ani zákonem, ani jiným právním předpisem, a pravomoc Ústavního soudu se k nim vyjadřovat nebo dokonce je rušit z textu Ústavy rozhodně odvodit nelze.
J. Kalvoda by měl však především poučit svého kanadského kolegu, že  nejsme v USA a že u nás, podobně jako v jiných parlamentních republikách, není státní moc „striktně a bez výjimky oddělena“, neboť  jediným orgánem, který získává prostřednictvím svobodných voleb  originální a přímou legitimitu od lidu, který je jediným nositelem moci ve státě, je Parlament.  Jen jeho zákonodárná činnost může být korigována Ústavním soudem, nikoliv však jeho jiná, zejména  politická usnesení a vyjádření. Do této pravomoci nikdo, ani Ústavní soud, zasahovat nemůže a rušit  taková rozhodnutí  už vůbec ne!    
JUDr. Stanislav Křeček, poslanec za ČSSD