Zmatený Kalousek, zmatený Gazdík

Na veřejnosti již několik dní koluje a ze všech stran horlivě probírán a komentován dopis z　r. 2006 tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky o možnosti ministerstva financí zjišťovat ceny neobvyklých komodit, např. vojenských zařízení a výrobků.

 Dopis není žádným objevem posledních dnů, je součástí argumentace policie v　její žádosti o vydání Vlasty Parkanové. Nyní však s　překvapením zjišťuji, že tento dopis je zastánci Vlasty Parkanové vydáván za doklad o tom, že ministryně obrany postupovala, pokud jde o zjištění ceny letounů Casa, správně. Nuže, není tomu tak a spojenci s　takovouto argumentací jsou noční můrou každého advokáta.…. Je tomu totiž přesně naopak.

Co píše tehdejší ministr financí v　inkriminovaném dopise? Jen to, že ministerstvo financí není způsobilé k　tomu, aby u specifických komodit stanovovalo obvyklou cenu. Jestliže však tato skutečnost byla známa – na základě tohoto dopisu - již od r. 2006, vzbuzuje vážnou pochybnost, proč o několik let později, při jednání o ceně letadel Casa, se opět ministryně obrany V. Parkanová obrací na ministerstvo financí s　dotazem ohledně ceny letadel, a navíc, jak plyne z　policií předložených dokladů, ujišťuje vládu o tom, že cena letadel bude s　ministerstvem financí konzultována. Pokud o tomto dopise z　r. 2006 nevěděla, je to sice politování hodné, ale rozhodně to nesvědčí o tom, že by nezbytnost zjišťovat obvyklou, tedy nepředraženou cenu, tím byla suspendována. A již vůbec to neodpovídá na otázku proč na zasedání vlády ministr financí neupozornil na skutečnost, kterou dnes tvrdí, totiž to, že jeho ministerstvo cenu nezjišťuje....

Pak jen naprostým zmatením, plynoucím z　překotného vývoje v　záležitostech považovaných dosud za nedotknutelné, lze vysvětlit tvrzení ministra Kalouska o tom, že 　dopisem z　r. 2006 je doložen správný postup V. Parkanové. Plyne z　něho jen to, že se ministryně obracela ohledně ceny letadel na nepříslušný orgán (MF) nikoliv to, že by správnost ceny neměla být verifikována jiným způsobem. Mýlí se ovšem i kolegy Gazdík, když v　rozhovoru pro Právo (“Pokud by policie byla důsledná…” Právo 16. 6. 2012) tvrdí že Sobotka “…mění svůj právní názor” a v　důsledku toho se “…kauza jeví jako politická a čistě účelová.” Není tomu tak. Pokud je ve zmíněném dopise uvedeno, že cenu vojenského materiálu nelze znaleckým posudkem zjistit (“Nelze předložit znalecký posudek na stanovení ceny obvyklé. Ocenění znalcem by bylo pouze jeho vlastním názorem, nikoliv obvyklou cenou. Tento majetek se totiž běžně neprodává”), pak je z　celé záležitosti zcela zřejmé, že se tento názor na případ letadel Casa nevztahuje! Copak se letadla Casa zcela běžně neprodávají? Copak navýšení ceny nebylo zjištěno právě proto, že stejná letadla zakoupili jiné státy za poloviční cenu? Tak jakýpak “majetek, který se běžně neprodává”? Tak jakápak změna názorů, jakápak politizace a účelovost kolego Gazdíku?

Bez zajímavosti a bez vlivu na spravedlivé posouzení celé věci není jistě ani to, že armáda tento typ letadla nechtěla, a že náčelník generálního štábu proti jejich nákupu do poslední chvíle protestoval. Nakoupit pro armádu letadla, které armáda nechce - to se mohlo stát v　oněch dobách asi jen u nás. Navíc letadla, která vůbec nejsou primárně vojenskými letadly, jen transportními, a byly jen dovybaveny pro účely armády. V　celé záležitosti je mnoho otázek, na nichž bychom měli hledat spravedlivé a pravdivé odpovědi namísto rozdávání ideologických nálepek, že?