Účastnil jsem se v Klimkovicích jednání pracovní skupiny, kterou svolal ministr životního prostředí k problematice lokálního vytápění a jeho vlivu na životní prostředí.
Ombudsman je konfrontován s touto problematikou jen v souvislosti s řešením otázky, zda má být umožněna kontrola toho, co lidé ve svých kamnech spalují, a to kontrola přímo v jejich bydlišti, což je významný zásah do ústavního práva na ochranu obydlí. Zákon o ochraně ovzduší dosud takové kontroly vylučuje. Jde samozřejmě o lokální problém především v malých obcích, ale nikoliv o problém zanedbatelný: např. v Severomoravském kraji trápí občana problémy životního prostředí hned na druhém místě, když na prvém místě je otázka nezaměstnanosti.
Zajímavé jsou názory veřejnosti na tento problém, které vyplynuly z průzkumu veřejného mínění: 87% občanů je ochotno podrobit se takové kontrole ve svém bydlišti, pouze 13% je proti. Téměř stejné procento občanů si ale myslí, že tuto problematiku by měly řešit orgány obce, jen menšina si zde přeje zásahy policie nebo jiných státních orgánů. Mnoha občanům chybí prostředky a dovednosti ke změně dosavadního chování, když i současné, často velmi velkorysé dotace na pořízení ekologičtějšího vytápění jsou i tak pro některé skupiny občanů nedostupné. Jde velmi výrazně nejen o ekologický, ale především sociální problém, a to je třeba, při posuzování tohoto vážného zásahu do ústavního práva na ochranu nedotknutelnosti obydlí, brát v úvahu. Kontrola sama o sobě nestačí. Musí existovat obecná důvěra veřejnosti v možnost zjednání nápravy a obecné povědomí o tom, že ochrana zdraví, kterou by měly kontroly zajistit, je vyšším zájmem nad zájmem na ochranu nedotknutelnosti obydlí. Jinými slovy: že takové kontroly mají opravdu smysl a povedou k nápravě věci. Nejsem přesvědčen, že toto je v této chvíli naplněno.
Na ombudsmana se obrátilo s individuálními stížnostmi několik občanů města R. se žádostí o prošetření zásahu městské police proti matce s dítětem v kočárku, který byl podle jejich názoru nepřiměřený a porušoval její práva. Celý zásah je dostatečně zdokumentován kamerou umístěnou na uniformě jednoho z policistů a videozáznamy i dalších občanů. Jde o celkem známou událost, které na internetu byla velmi sledována.
Co je na záznamu vidět? Strážníci přistupují k mladé ženě s kočárkem a upozorňují ji na to, že její pes volně, bez vodítka, pobíhá po silnici, což vyhláška města zakazuje a žádají ji, aby psa uvázala na vodítko. Žena to zvýšeným hlasem odmítá s tím, že pes „nikomu nic nedělá“ a žádá, aby ji strážníci nezdržovali, neboť spěchá domů. Policisté žádají předložení občanského průkazu, neboť mají za to, že došlo ke spáchání přestupku, což žena odmítá s tím, že jej nemá u sebe a bydlí blízko. Snaží se s kočárkem z místa odjet. Pak nastává situace, která se nemůže líbit nikomu: policisté brání ženě v odjezdu, dítě začne plakat, sbíhají se lidé, přibíhá i otec dítěte, padají nadávky a dochází ke vzájemné strkanici…..
Ombudsman není oprávněn posuzovat chování městské ani jiné policie a chování strážníků v R. již řeší oprávněné orgány. Na výsledky tohoto vyšetřování si ombudsman počká. Přesto však již dnes může vyslovit, jaký videozáznam z celé události by se mu líbil: strážníci upozorňují ženu, že její pes pobíhá bez vodítka, žena se omluví a přivolá psa s tím, že již dále bude na vodítku, strážníci se spokojí s domluvou a všichni z místa odcházení.
I věci, které se nám nelíbí, mají své příčiny a často i poškozený může snadno přispět k tomu, aby k zásahu do jeho chráněných práv nedocházelo….
