Lidská práva na ústupu anebo omyly Romana Jocha
Je jistě zajímavý jeho názor na to, že žádná dichotomie mezi idealistickým pojetím lidských práv (musíme je prosazovat vždy a všude, protože svoboda a lidská práva jsou neoddělitelné) a realistickým (ničeho tím nedosáhneme jen poškozujeme vlastní zájmy) neexistuje: musíme prosazovat jak své hodnoty v něž věříme, tak i své vlastní zájmy. To je sice krásná myšlenka, ale že to je výsostně a zcela idealistická diplomatická kvadratura kruhu, se mi zdá být zřejmá.
Asi k tomu dospěl i autor, když v dalším textu nabízí řešení: odlišovat komu a co chceme sdělovat. „ Lidská práva ve světě bychom neměli podporovat schematicky, abstraktně a absolutně, ale vždy v konkrétním kontextu. Měli bychom dvě země, jejichž stav lidských práv je totožně neuspokojivý, i stejně kritizovat a zaujímat k nim a jejich režimům stejný postoj? Nikoli nutně. Jak bylo naznačeno, lidská práva lze zajistit pouze v kontextu politické společnosti, která je jejím příslušníkům garantuje. Měli bychom kritizovat a nutit ke zlepšování lidských práv politickou společnost, v níž jejich stav není dokonalý? Opět nikoli nutně. Záleží na tom, je-li z hlediska lidských práv dokonalejší režim realisticky možný. Řečeno jinak, zda v něm existují nějací liberální demokrati.“
S tím lze asi obecně souhlasit, i když přísné odlišení komu, kdy a co bude v konkrétní zahraniční politice asi obtížné. Ale v tom zásadnější problém nevidím. Daleko závažnější omyl Romana Jocha však spatřuji v zásadním nepochopení stavu lidských práv v dnešním světě, resp. ve zcela nerealistickém lpění na dichotomii tzv. přirozených a „nepřirozených“ sociálních práv.
Roman Joch píše: „Nyní se budu věnovat otázce, která lidská práva prosazovat. Základní a skutečně podstatná lidská práva jsou osobní svobody, práva přirozená – právo na život, svoboda slova, politického projevu, tisku, náboženská svoboda, svoboda rodičů vychovávat děti podle svého přesvědčení či svoboda vlastnit legitimně získaný majetek a volně s ním disponovat. Naopak, takzvaná práva sociální jsou jen společenské konvence, politický konsensus a dohoda, co vše budou garantovat peníze získané zdaněním. Tato práva nejsou ani přirozená, ani objektivní, ale vždy daná konsensem a možnostmi – bohatstvím společnosti. Sociální práva mohou být velká jen jako produktivita společnosti. Jsou-li větší, produktivitu zadusí.“
Omyl první spočívá, podle mého, v nepřihlédnutí jednak k míře respektu a pak k míře naléhavosti jaké se ona „přirozená“ práva v současné společnosti těší: neznamená snad dnes svoboda slova pro mnoho lidí spíše „piště a říkejte si co chcete“ bez vlivu na běh událostí? Nemá snad v Evropě, ale i jinde, stále více lidí dojem, že svoboda politického projevu je bez významu, pokud v ulicích nebudou barikády a nebudou tam hořet zapálená auta? Jak ovlivnily tisícové pokojné demonstrace běh událostí ? Není snad mnoho lidí přesvědčeno o tom, že míra politických práv se posuzuje spíše podle raitingu, než podle svobodného mínění občanů ? Nemá snad většina společnosti za to, že právě svoboda některých lidí zcela volně nakládat se svým majetkem je příčinou ekonomických potíží současného světa? Není snad právo vychovávat děti podle svého přesvědčení přesně to, o čem si mnozí myslí, že musí být omezeno, mají-li se právě tyto děti dožít lepšího světa?
Kdy naposledy demonstrovali lidé za ona „přirozená práva“? Není naopak pravdou, že co týden lidé na celém světě demonstrují za onen pouhý Jochův „produkt společnosti“, za ona „nepřirozená“ sociální práva? Ostatně: není právě názor na druhořadost a nepřirozenost sociálních práv tím, proč se podstatná část společnosti dosud nedokázala „vyrovnat“ s minulým režimem, který zcela jistě nezaručoval ona „přirozená“ práva, ale zato garantoval ona „nepřirozená“ práva v míře, která je dnes pro mnoho lidí nedostupná?
Realizaci lidských práv – ať již jakýchkoliv – dnes významně ovlivňuje zcela nový jev: lidé nepřipustí realizaci jakýchkoliv práv bez povinnosti a odpovědnosti! Dobře je to vidět na probíhajících diskuzích týkajících se problematiky sociálního vyloučení a sociálního bydlení. Každé absolutistické pojetí lidských práv (každý má jen právo!) determinuje společenský nesoulad, zničující nejednotu společnosti a ohrožuje i realizaci práv jinak nesporných. To si Roman Joch „povyšováním“ nějakých „přirozených“ lidských práv nad práva jiná neuvědomuje.
Konečně druhý omyl Romana Jocha spočívá v jeho následujícím tvrzení: „V zemích, kde nejsou garantována práva osobní, politická či občanská, se lidé nemohou na režimu domoci práv sociálních ani ekologických. Naopak tam, kde mají práva osobní, občanská a politická, se mohou dohodnout i na míře sociálních a ekologických práv. Řečeno jinak, dávat liberální práva osobní, občanská a politická na stejnou úroveň se sociálními a ekologickými je nesmysl a politická pošetilost“.
Nikoliv, je tomu přesně naopak: poučení z tragických událostí 20. století přece spočívá právě v tom, že, řečeno básníkem, „vlky z lesů žene hlad“. Že pokud v míře, kterou lidé budou považovat za potřebnou, nebudou uspokojena jejich sociální práva, dříve či později budou i ostatní lidská práva vyvrácena. Možná těmi, kteří realizaci těch, podle Jocha, druhořadých práv při jejich dnešním nedostatku pro budoucnost slibují…
V době volání po zásadních změnách ve společnosti, v době přehodnocování minulých jistot, bych rezignaci na toto poučení považoval za mimořádně nebezpečné….
Stanislav Křeček
Lidská práva: ani katastrofa ani šance!
Již několik týdnů probíhá na stránkách Práva i v jiných tiskovinách (A2) intelektuální debata o pojetí lidských práv mezi P. Drulákem a J. Přibáněm.
Stanislav Křeček
Asi se nepolepším…
Opravdu si nemyslím, že každý, kdo byl zmíněn v denním tisku, by nezbytně musel publikovat své odlišné stanovisko, ale pokud jsem opakovaně označen za nekonstruktivního škůdce tak slovutné instituce, jakým je úřad veřejného ochránce práv, snad bych pár slov k tomu sdělit mohl.
Stanislav Křeček
Justice bez spravedlnosti?
Možná příliš odborné, ale snad bude zřejmé, o co mi jde:Jde o vcelku banální případ: manželé ing. K. a B. K. se rozvedli, následně na to Obvodní soud pro Prahu 8 ve věci11C195/94 rozsudkem ze dne 26. 3. 1998 zrušil společný nájem jejich společného bytu v Chotovické ulici v Praze8 asoučasně rozhodl, že byt bude nadále užívat jako jediná nájemkyně paní B. K.
Stanislav Křeček
Duchcov – pokus o sociální začlenění
Město Duchcov má za sebou dvě události, které je činí z hlediska pokusů o začleňování a o soužití s lidmi, které označujeme za „sociálně vyloučené“, zajímavým.
Stanislav Křeček
Jaká práva?
Dvě nedávné, spolu nikterak nesouvisející události ukázaly, že pokud se někdo dovolává lidských práv, neobejdeme se bez odpovědi na základní otázku: jaká práva máte na mysli?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Bez krytí celníky by Březinova skupina nefungovala, řekl žalobce v závěrečné řeči
Soudní projednávání vynášení informací z Celní správy členům tak zvané lihové mafie se dnes dostalo...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Emigrantovi v USA pomohl s důchodem archiv StB, našli v něm doklad o zaměstnání
Seniorovi žijícímu v USA pomohl s důchodem v ČR archiv Státní bezpečnost (StB). Právě v něm totiž...
U Prahy vykolejil v zatáčce osobní vlak. Jel 100 km/h, strojvedoucí v něm nebyl
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x