Aktivismus soudů, premonstráti a Hradišťko
Vracím se touto úvahou k již známému a publikovanému případu obce Hradišťko, která na základě žaloby Královské kanonie premonstrátů na Strahově a na tuto žalobu navazující rozhodní soudů, včetně soudu Ústavního, je povinna vydat pozemkový majetek na kterém se nachází taková část obecní infrastruktury, že to ohrožuje samotnou existenci této obce. Dnes se totiž již Kanonie domáhá žalobou aby obec byla povinna tento majetek vyklidit…
Problém však nespočívá pouze v rozsahu nemovitého majetku, který má obec církevní organizaci vydat, ale především v tom, že majetek je vydáván na základě soudního rozhodnutí, která alespoň do jisté míry (!) předcházelo vydání zákona č. 428/2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi. Pokud by totiž obec měla „vydávat“ podle tohoto zákona patrně by ničeho vydávat nemusela, neboť podle tohoto zákona nejsou obce povinnými osobami.
Obecné soudy nejprve nárok žalující strany neuznaly a žalobu zamítly. Šlo o rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.4.2006 arozsudek Krajského sodu v Praze ze dne 1.9.2005. Tyto však zrušil Ústavní soud svým nálezem ze dne 24.6.2009 ve věci I.ÚS 663/06. Svůj nález opřel nikoliv překvapivě o svá předchozí rozhodnutí např. ve věci II.ÚS 528/02, Pl ÚS 20/05 a další, z jejichž odůvodnění zcela obecně vyplývá, že Ústavní soud je „odpovědný za dodržování ústavního pořádku v České republice“ a v případě „dlouholeté nečinnosti Parlamentu České republiky“ může „k plnění této povinnosti povolávat i obecné soudy “. Jinými slovy: soudy v takovém případě mohou soudy nahradit rozhodnutí zákonodárce a věc neupravenou zákonem sami rozhodnout jakoby zákonodárcem byly.
Jistě lze namítnout že nečinnost zákonodárce je stejným projevem jeho vůle jako činnost a nelze tedy pouhou nečinnost považovat za nějaká havarijní stav, který by musely soudy napravovat jakoby tomu oprávněně bylo v jiných případech např. tehdy, pokud by se zákonodárce dotkl základních náležitostí demokratického právního státu. Ale o to mi zde nejde.
Jde o to, zda tento soudcovský aktivismus může pokračovat i poté, co vytýkaná „dlouholetá nečinnost Parlamentu České republiky“ skončila a problematika řešená soudy namísto zákonodárce již zákonodárcem rozhodnuta a upravena byla, jako se to stalo v tomto m konkrétním případě. Poté, co rozsudky obecných soudů byly shora uvedeným nálezem Ústavního soudu zrušeny, obecné soudy žalobě vyhověly a rozhodly o povinnosti obce vydat již zmínění pozemkový majetek. O ústavní stížnosti proti těmto rozsudkům znovu rozhodoval Ústavní soud a svým nálezem ze dne 7.1.2014 ve věci i.ÚS 263/12 stížnost zamítl.
A zde se dostáváme k meritu věci, k důvodům pochybnostem o tom, zda tímto rozhodnutím byl ústavní pořádek České republiky skutečně respektován. Ústavní soud totiž rozhodoval v době kdy již byl účinný zákon č. 428/2012 zákon o majetkovém vyrovnání a církvemi a zamítnutím stížnosti tak „potvrdil“ platnost soudních rozhodnutí, která by mohla být s již přijatým zákonem v rozporu. Zákon č. 428/2012 nabyl účinnosti již 1.1.2023 (!) a Ústavní soud dal zjevně přednost rozhodnutí soudů před zněním zákona. S tímto problém se Ústavní soud v odůvodnění tohoto nálezu vypořádal takto: „Skutečnost, že v mezidobí (po podání ústavní stížnosti) byl přijat zákon č. 428/2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi (…) je nerozhodná, neboť v předložené věci logicky nemohly aplikovat úpravu, která byla v zákoně 428/2012 přijata až později. Na uvedené situaci nemění nic ani skutečnost, že není účinnou právní úpravu může stěžovatelka považovat za příznivější.“
Skutečně? Jestliže obecné soudy rozhodovaly o této věci proti svému původnímu právnímu názoru a až jen na základě názoru Ústavního soudu, podle kterého zde měla existovat nečinnost Parlamentu, pak otázka času ve kterém bylo rozhodováno resp. stav, kdy tu již žádná vytýkaná nečinnost není, je rozhodujícím faktem. Obecné soudy jistě nemohly rozhodovat podle neexistující právní úpravy, ale tím, domnívám se, nemůže být řečeno, že této povinnosti je zbaven v okamžiku svého rozhodování Ústavní soud. Zejména pokud v dalším odůvodněná svého nálezu dále poněkud překvapivě uvádí: „Soudy v době, kdy rozhodovaly v mezích ve kterých rozhodovaly, nemohly budoucí právní úpravu předjímat, neboť otázka, zda obce mají být či nemají být osobami povinnými podle (různých) restitučních zákonů, je obecně předmětem uvážení zákonodárce, nikoliv nalézáním práva.“ Otázka proč tedy nebyla dána přednost „uvážení zákonodárce“ tak zůstává nezodpovězena…
Zdaleka nejde, jak již to u takových nálezů bývá, jen o otázku právního názoru. Jde o mnohem širší problém stavu obecného právního vědomí občanů a jejich pocitu existence či neexistence spravedlivého rozhodování veřejné moci obecně a soudů zvlášť. A že k řešení vážného společenského problému, totiž, že těmito restitucemi je realizován zákon proti vůli velmi podstatné části občanů, ani shora uvedený nález Ústavního soud ani stanovisko Kanonie premonstrátů (která se již striktně ohradila proti mému již publikovanému požadavku na zohlednění postavení obce a jejich občanů) zdá se mi zcela zjevné…
Stanislav Křeček, zástupce ombudsmanky
psáno pro Českou justici 30. 6. 2014)
Stanislav Křeček
Nezakazovat islám! Jen nesdílet…
Výzvy k zákazu islámu jsou zcela nesmyslné a jen zhoršují již tak složitou a málo přehlednou situaci.
Stanislav Křeček
Romové 2015
Na počátku roku je vhodné zamyslet se nad problémy a otázkami na které již dlouho hledáme a nenacházíme rozumné odpovědi.
Stanislav Křeček
Lumpenkavárna a spol.
Lumpenkavárna se stala sociologicko-politologickým pojmem. Nevím sice jak zrovna toto jinak bohulibé zařízení k tomu přišlo, a už vůbec nevím proč „lumpen“ (z německého Lumpen (hadry), Marx: lumpenproletariát: část proletariátu politicky zcela neschopná a nepoužitelná...), ale budiž. Podívejme se však na to blíže.
Stanislav Křeček
Základní práva neřeší nerovnost
Otázka lidských práv je v poslední době v českých sdělovacích prostředcích velmi frekventovaná, neboť pokusy o její řešení se hodí k nejrůznějším příležitostem.
Stanislav Křeček
Jiný Listopad
Ve své brněnské kanceláři mám pověšenu fotografii pořízenou někdy koncem listopadu nebo na začátku prosince 1989 v sídle tehdejší Československé strany socialistické na pražském Náměstí Republiky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
Na 24 ze 168 stanic fungujících alespoň 30 let v úterý, poslední den měsíce dubna, kdy se tradičně...
Chci víc peněz na vědu i bezúročné půjčky pro doktorandy, říká nový ministr
Pavel Tuleja, který má být příští týden jmenován novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace za TOP...
Green Deal nikdo nezmění. Vnímejme ho jako příležitost, radí Pavel Telička
Premium Česká republika slaví 20. výročí vstupu do EU. Pavel Telička tehdy český vstup v Bruselu...
Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x