Tuhle krásnou větu jsem si dnes přečetla (omlouvám se pisateli za zneužití) a tak se o ni musím podělit. Skrývá v sobě totiž neuvěřitelnou moc. Zkuste si ji znovu přečíst. Zkuste si ji říci nahlas. Opakujte ji. A teď zašeptejte jen sami pro sebe : „Ano, i pro mě byl dnes vlastně další zvláštní a vyjímečný den, dnes však o mnoho zvláštnější a vyjímečnější!“. Cítíte to? Tu lehkou vibraci, která Vás prostoupí?
Neustále se ženeme kupředu a občas je to jedna věta, která nás donutí se zastavit. Zůstat chvíli stát na místě a ohlédnout se. Třeba jen za tím jedním dnem. Ano, když se soustředíte, zjistíte, že byl opravdu krásný. Jen jste si to nějak nestihli uvědomit. Dívali jste se dopředu, kde se v mlze nejistoty rýsovalo vše, co Vás ještě čeká. A na tu krásnou scenérii, osvícenou sluncem, která se nacházela za Vámi, jste se už podívat nestačili. Udělejte to teď. A dívejte se tak daleko, jak jen chcete. Ať již do vzdálenosti toho dnešního dne, nebo celého týdne nebo snad celého života. Pěkné, že.
Naše ošoupané koleje, po kterých táhneme tu svou kárku života, nás vedou neomylně kupředu. Je fajn vědět, že nesejdete z cesty. Ale také neobjevíte nic nového. Co když za tím lesíkem vpravo je ukryté krásné jezero, ale Vy jste ho nikdy neviděli, protože jdete jen po těch vyjetých kolejích a nezkusíte se tam podívat? A tak občas potřebujeme někoho, kdo nám přechodí výhybku a ukáže nám, že to jde i jinak. A nebo nám alespoň poví : „Podívej se do zpětného zrcátka a uvidíš, co všechno jsi přehlédl“.
Nic světoborného se dnes nestalo. Alespoň ne v mém případě. Měla jsem běžný pracovní den. A přesto se udál malý zázrak. Najednou mi někdo poradil, abych se ohlédla a já to udělala. A vzpomněla jsem si na všechny ty pěkné okamžiky, které jsem dnes viděla ale vlastně ani neviděla. Na východ slunce, který byl úžasný. Na paní v obchodě, která mi věnovala milý úsměv. Na několik vtipů vyměněných s kamarádkou. Na žluté lány po cestě. Na malé detaily, které mi unikaly a které mohou dělat náš život tak krásným.
Každý den můžeme najít něco vyjímečného. Jen stačí mít oči otevřené a uši nastražené. A nebo někoho, kdo Vám to připomene. Já už to připomenutí dostala. A ten zážitek za to stál. A tak se s Vámi o něj podělím. Zastavte se, nadechněte a zamyslete se. Také byl Váš den dnes o mnoho zvláštnější a vyjímečnější?
