Mně se takhle naštěstí nikdo neptá. Ale nedávno mě pobavil můj vrstevník, když jsme se potkali u vývěsky pohřební služby a on se mi svěřil, že se jde podívat, jestli už na ní náhodou není.

Po sdělení nebožtíkova jména jsem se pokaždé zeptal: „A kdo to byl?“

Áťo, legrační je, když jsme v mládí po delší době potkali známého s: No, ty taky ještě žiješ? Řekni to dnes ve věku pokročilém někomu... Hezkej den, přeje hodně zralý - 84 - bloger!

No Horste, já jsem sobně moc rád, že 'taky' ještě žiješ a tím nezrazuješ nás devětatřicátníky...a že stále blogaříš. Bud mezi námi dál...život je krásný...

Karma. Můj manžel vždycky říkával: lepší ošklivý narozeniny než hezký pohřeb! Já souhlasím.