- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pluli na utržené kře a bylo jim horko. Tři poslední.
Stáli nehnutě, bylo jim horko a všichni mysleli na to, že to s tím bruslením v půli března asi nebyl dobrý nápad.
Teď pluli po Vltavě kolem Hradčan a nevěděli, co bude.
Každý zvlášť mlčeli.
Anton mlčel o svém poměru s Elvírou,
Elvíra o svém poměru k Antonovi,
a Johann – její manžel – mlčel, že o tom ví.
Dále Anton a Johann svorně věděli – a mlčeli o tom – že Elvíru počural pejsek. Byla dole ještě trochu žlutá, ovšem jako téma do společnosti...
Horko přešlo do vedra.
Mlčeli – horko, strašné horko – a sledovali oči soch na Karlově mostě. Zdálo se, že se smějí a ústy z kamene neslyšně zpívají...
La Primavera...
Třem na kře však do smíchu ani zpěvu nebylo.
.....
Když se Vltava přelila v Labe jak Lobkowitzké víno do lahví, všimli si, jak se kra pod nimi zmenšuje.
Elvíře vypadl knoflík a Johanna napadlo, jestli se snad před Antonem nechce předvádět. Nestyda.
Vzápětí vyplivl dva řezáky.
.....
Nastala noc a stále se nechtělo ochladit. Okolní svět asi vlivem tmy začal se jaksi podivně zvětšovat.
- Vždycky chtěla poznat svět, hleděl Johann na Elvíru, která se unaveně krčila mezi ním a Antonem.
- Měli bychom si promluvit. Jenže Anton. Mnohem mladší, statný... Ano, ve své nehybnosti připomínal skálu. A už vůbec nevypadal, že by chtěl spát.
Johann musel.
.....
Ráno Elvíra zmizela. Navíc kra, na které pluli, zdála se být velká jako náměstí, a řece – řece téměř nebyl vidět břeh.
Johanovi tekly slzy a nestyděl se za to. Nakonec, i Anton zdál se být trochu naměkko.
Výheň, jež přišla s polednem, byla strašlivá. Slunce pálilo a kra se vratce houpala.
Oba mlčeli a v mlčení setrvali, i když Johann oslepl.
Cink – cink...
.....
Navečer už Johann věděl, že umírá. Z dálky k němu doléhalo nějaké zvláštní pravidelné šumění a houkání, které nikdy předtím neslyšel.
- Slyším snad svou smrt?
Odhodlal se:
"Elvíře už jsem nestihl říct, že jsem ji měl rád. Chci abys věděl, že i tebe."
...pak se mu Labe stalo Styxem.
.....
- Johann a jeho řeči... napadlo Antona, když sledoval mrtvé tělo vznášející se na hladině.
- Vždycky mě nechávaly chladným.
Vzápětí roztál.
Zbyla po něm jen mrkev a tu sežrala zvědavá ryba.
.....
No a pak přišlo jaro :-)
.......
Další články autora |
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...