Shakespeare na Pražském hradě? Nádhera. V angličtině? Super! V podání British Shakespeare Company? BOMBA!!!
Oberon a Puk www.britishshakespearecompany.com
Když mi kolegyně blogerka Klára Hüttlová před měsícem řekla, že půjdou s partou na Sen noci Svatojánské v angličtině a zeptala se, jestli nemám zájem jít taky, rozzářili se mi oči jako děcku u vánočního stromečku (což Klára určitě neviděla, neb jsme spolu právě telefonovali). No co vám budu povídat - neváhal jsem s odpovědí. Jít na Shakespearovské slavnosti, které každoročně propásnu, a ještě na představení v angličtině hrané anglickými herci? To bylo pro mě, který jsem Shakespeara v angličtině (ze zápalu pro tento krásný jazyk) četl, jako sen.
V sobotu jsem se konečně dočkal. Když jsem se ptal Klárky na cenu lístku (499,- Kč) čekal jsem tak prostředek hlediště, možná někde vzadějc. Řada číslo 1 mi popravdě vyrazila dech. Ten se mi malinko navrátil, když jsem k řadě číslo 1 dorazil a zjistil, že je i řada číslo 0 (asi rarita).
Po cizích nohou jsem došel minimálním prostorem mezi řadami na své místo a začal si číst v zakoupeném programu. Přemýšlel jsem, ve kterém roce jsem tuto komedii viděl Českém Krumlově z otočného hlediště, když mi Jiří Menzl (který tehdy to představení v ČK režíroval) šlápl s omluvou na nohu a usadil se o 3 místa dál.
Po zaznění gongů, kdy už všichni ztichli, nás přivítal a k vypnutí mobilních telefonů vyzval verši sponzor/partner Shakespearovských slavností. V češtině. No, nedělal jsem zrovna průzkum mezi návštěvníky, ale lidé rozumící češtině byli podle mého názoru v menšině - to samé přivítání i v angličtině by možná na tomto představení neškodilo.
A pak už začala podívaná a „poslyšená" (neznáte někdo synonymum k tomuto neexistujícímu slovu? :-) ). Sen noci Svatojánské v nádherné angličtině je prostě zážitek. S angličtinou nemám problémy, ale i přesto mi asi 5 minut trvalo, než jsem se přizpůsobil výslovnosti herců a hlavně angličtině Shakespearovské, na hony vzdálené tomu mezinárodnímu jazyku, kterým skoro denně mluvím v práci. Ale i kdybych nerozuměl ani slovo, byla by to nádhera jen díky melodii a kráse anglického jazyka sestaveného do veršů mistrem svého oboru.
Jak jsem se dnes dočetl od kritiků z povolání (zde a zde) tak herci hráli vlastně špatně a až akademicky. No - nejsem kritik a vnímal jsem to jinak.
Pokud někdo očekával, že herci budou mít v očích posvátnou hrůzu z toho, že hrají klasiku, nedočkal se. Herci hráli podle mě skvěle, s chutí, s radostí a pro diváky. Přesto, že se drželi původního textu, děje i kostýmů, dokázali hru převést svým hraním do vizuálního jazyka naprosto pochopitelného a bavícího dnešní diváky. Mimikou a gesty dokázali děj zasazený do jiných časů, vyprávěný starým veršovaným jazykem, přenést do běžného života. Z Lysandera se stával nadržený mladík, jehož pokusy o intimnější sblížení byly odmítány lehce naivní teenagerkou Hermií, zamilovaná Helena se v okamžik přízně Demetria i Lysandera měnila v koketu, Puk flirtoval s vílami a výborně se baví tím, jací jsou ti smrtelníci blázni. Buttons byl tak sebestředný, bezstarostný a nadšený potulný herec, že na sebe strhl snad veškerou pozornost publika, kdykoliv se objevil na scéně. Zkuste schválně někdy v roli lva zařvat něžně jako skřivan, aby se dámy nepolekaly. Á propos: plyšový kostým lva rozesmál všechny dřív, než „lev" stačil promluvit. Když na scénu nastoupil představitel Puka v roli značně přihřátého organizátora svatebního veselí, diváci řvali smíchy, stejně jako když ochotník s nejdrsnější tváří hrál roli blonďaté Thisbe.
Diváci se vůbec úžasně bavili. Přesto, že je Sen noci Svatojánské klasickou komedií a snad každý zná jeho děj, lidé se smáli. Ne nuceně. Ne z povinnosti. Prostě upřímně, od srdce, nahlas a nezadržitelně. A nebylo to ani tolik zásluhou děje, ale díky tomu, jak British Shakespeare Company, podle BBC „V Británii největší a nejmilovanější Shakespearovskou společností hrající pod otevřeným nebem" tuto klasiku zpracovala a zahrála. Také jí za to byl odměnou bouřlivý potlesk, který herce třikrát vrátil na jeviště.
