Je pokuta trestem nebo cenou za porušení předpisu?

Ministr dopravy přišel s nápadem zavést pokuty v různé výši za stejné dopravní přestupky v závislosti na majetku toho, kdo dopravní přestupek spáchal. Vyvolal emoce. Jaké jsou tedy pro a proti?

Překvapilo mě, jak různé jsou reakce na tento nápad, a jak spousta mých přátel vidí případné zavedení výpočtu výše pokuty v závislosti na výši majetku/příjmů jako levicové řešení. Jako porušení rovnosti před zákonem. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek. Pokusím se v něm vysvětlit, proč to považuju za zajímavý nápad, ale proč ho zároveň považuji za těžko realizovatelný. Dokud nebude mít tento nápad formu návrhu zákona, určitě bych ho nezatracoval.

K čemu slouží pokuta?

Pokud je pokuta cenou za porušení předpisu, pak by opravdu měla být stejná pro všechny. Všichni by měli mít možnost rozhodnout se, jestli si porušení předpisu "koupí" nebo se bez něj obejdou. Ale to předpokládá položení pokuty na roveň statku, jako je třeba povolenka, televize nebo hamburger.

Pokud je pokuta trestem, jejím primárním účelem je odradit člověka od porušení předpisu. Aby tohoto výchovného efektu dosáhla, musí její hodnota být dostatečná.

Je hodnota pokuty rovna její nominální výši?

Vzhledem k tomu, že člověk posuzuje hodnotu peněz pouze v kontextu, například volných prostředků. Stejně jako s hamburgerem nebo televizí: Když si budu chtít koupit televizi, určitě nevezmu do úvahy pouze cenu televize, ale taky to, jestli na televizi mám nebo ne. Pokud na televizi nemám, je pravděpodobnější, že si televizi nekoupim (třebas na splátky), než když je cena televize jenom zlomkem peněz, kterými volně disponuju.

Pokud tedy chápeme pokutu jako povolenku na porušení předpisů, pak OK, současná situace je v pořádku, všichni mají zaplatit za povolenku stejnou cenu.

Pokud ale chápeme pokutu jako trest, a hodnota trestu má být stejně vysoká pro všechny (protože jinak výchovného efektu nedosáhne), musí být její výše ve vztahu k množství volných peněz hříšníka.

Z mého pohledu je TEORETICKY změna k vázání nominální výše pokuty k volným penězům správná. ALE:

Jak zjistit množství volných peněz?

Jedním slovem nemožné. Přestože máme několik možností:

1) Podle příjmů a výdajů
Určení příjmů a výdajů je nereálné protože:
a) Jak příjmy, tak výdaje je možné vykázat v nejrůznější výši a to i legálními způsoby. A pokud někdo vykáže nižší příjmy, ještě díky tomu zaplatí nižší pokutu. To je dvojnásobná motivace proto, aby příjmy byly vykázány nižší.
b) Policie nemá mít přístup k informacím o příjmech a výdajích. Pokuty by pak stanovoval finanční úřad nebo soud, ovšem se zpožděním.

2) Podle majetku - auta
Určení pokuty podle majetku je nereálné a to minimálně ze 3 důvodů:
a) Jak stanovit hodnotu auta?
b) I chudý řidič může řídit drahé firemní nebo půjčené auto.
c) Tato úvaha vychází z předpokladu, že si člověk nekoupí to, na co nemá. Drahé auto si koupí jen bohatý člověk, na Harleji jezdí jen milionář. To ale není pravda - nákupní rozhodování je daleko složitější a pokud je někdo milovníkem Harlejů, zadluží se a uskromní, jen aby mohl mít svého Davídka. Na druhou stranu jsou bohatí lidé, kteří nemají potřebu ukazovat hodnotu svého majetku tím, že si kupují drahé auta.

Takže přesto, že TEORETICKY s pokutou diferencovanou podle bohatství hříšníka souhlasím, nevidím způsob, jak by to mohlo v PRAXI fungovat.

A proto si rád počkám na případný návrh daného zákona. Pak se uvidí.

A jaký názor máte vy?

A ještě pár poznámek na konec:
1) Když už se vede debata o pokutách, možná by stálo za zvážení počítat výši pokuty jako násobek dříve získaných trestných bodů a výše pokuty - kdo jezdí opakovaně jako prase, ať platí víc.
2) Pokud dostane pokutu člověk závislý na sociálních dávkách, měla by mu být odečtena z těchto dávek. Nikdo nesmí mít pocit, že sociálně potřebný = nepostižitelný!