S maturitním vysvědčením k soudu?

Středoškoláci se bouří, na  pátek chystají masovou demonstraci před sídlem ministerstva školství. Důvod je jediný! Nechtějí státní maturity, především prý proto, že o nich mají málo informací, netuší, co v průběhu takřečené zkoušky dospělosti po nich budou vlastně examinátoři chtít. Ocení spíš perfektně odrecitované pasáže z učebnic, nebo naopak budou preferovat schopnost tvůrčím způsobem aplikovat a rozvíjet získané vědomosti?

V duchu jim musím dát za pravdu. Vzpomínám na averzi, již jsem vyvolal při vlastní maturitě u naší „matykářky", když jsem sice správně citoval  definici, že „součet úhlů v trojúhelníku vždy činí 180 stupňů", ale neodpustil si poznámku o tom, že platí pouze v eukleidovské geometrii. Podobně jsem s ostudou odešel od posledního zápočtu před závěrečnou zkouškou z němčiny na vysoké škole, protože jsem větu, „kdybych byl býval byl, nebyl bych býval..." nepřeložil přesně podle postupu uvedeného ve 12. lekci 3. dílu vysokoškolské učebnice, ale zkráceně, jak doporučovala 15. lekce. Dva týdny, které jsem měl na přípravu k reparátu, jsem pak místo skutečného studia jazyka zcela věnoval mechanickému biflování obsahu jednotlivých lekcí nazpaměť, abych se nenechal nachytat.

Už jen proto rozumím nechuti dnešních středoškoláků nechat si vnutit „zajíce v pytli" a sympatizuji s jejich postojem. Na celé kauze mě zaráží něco jiného. Projekt státních maturit nespadl do české kotliny z nebe, o nutnosti zavést pro všechny typy středních škol jednotný systém závěrečného hodnocení absolventů se hovoří již léta. Jak si vzpomínám, mělo to být jednou z priorit obou „zelených" ministrů školství v Topolánkově vládě, tedy Dany Kuchtové i Ondřeje Lišky. Úkol přinutit podřízené, aby koncepci vypracovali, konzultovali s pedagogy i zástupci studentů a vysvětlili ji srozumitelně veřejnosti, nesplnili. Byli příliš zaneprázdněni řešením třenic uvnitř Strany zelených, nebo preferováním jiných, pro ně důležitějších aktivit? Odpověď neznám, nicméně všichni víme, že tím nahráli na smeč oběma hlavním rivalům na naší politické scéně - ODS i ČSSD. Obě velké strany proto vehementně požadují odložení státních maturit o dva roky, raději však na neurčito. Nikoli v zájmu zkvalitnění vzdělávacího procesu, ale z ryze pragmatických důvodů:- blíží se totiž termín předčasných parlamentních voleb. Hlasy nespokojených studentů, z nichž většina bude napřesrok na jaře maturovat a půjde na podzim poprvé k urnám, i znechucených středoškolských pedagogů jim mohou zajistit vyšší počet křesel v Poslanecké sněmovně.

Osud maturit se tak stává otázkou politického handrkování. Ti, jichž se to bezprostředně týká, by si z toho měli vzít poučení. Třeba ve stylu svých holandských vrstevníků, kteří, jak informuje tamní tisk, se rozhodli zpochybnit výsledky maturit často bizarními žalobami, jimiž napadají regulérnost průběhu zkoušky dospělosti. Jedna z abiturientek například ve svém podání argumentuje tím, že profesor, který dohlížel, aby na „potítku" nepoužívala taháky, byl „tak atraktivní muž, že jí už pohled na něho tak vzrušoval, že se nedokázala soustředit". Další uváděli, že agresívní deodoranty, zápach z úst, či odér zpocených nohou examinátorů je obtěžoval natolik, že se při ústních zkouškách nezmohli na kloudnou odpověď. Korunu tomu nasadili studenti jedné třídy z provincie Friesland, kteří obvinili vedení školy, že nově namontované kliky na dveřích zkušební místnosti je tak vyvedly z míry, že to ohrozilo regulérnost celé zkoušky dospělosti.

Bouře, která se kolem nehotové a netransparentní koncepce státních maturit u nás rozpoutala, může v budoucnosti vést k podobným soudním dohrám i u nás. I když, jak tlumili obavy příslušníků mojí generace z blížících se maturit tehdejší kantoři, „jde jen o první velkou zkoušku, která člověka čeká a během života bude muset absolvovat ještě mnoho dalších a složitějších", ti, jichž se týká, to vidí jinak. Pro ně je to akt, který zásadně ovlivní jejich další bytí i kariéru. A už proto by měli znát přesná kritéria, podle nichž se bude odehrávat. Aby od ní neodcházeli s pocitem křivdy, ani s vědomím, že se jim podařilo přelstít systém a s heslem „drzé čelo lepší než poplužní dvůr" mohou bezproblémově proskotačit zbytek života.