Následováníhodný Sarkozy

Nicolas Sarkozy není prezidentem Francie dlouho, ale již nyní je jasné, že tuto padlou velmoc změní jako málokterý jeho předchůdce. Čeští politici by se od něj mohli učit.

Čeští politici jsou muži slov. Pořád mluví, komentují a kritizují. Samozřejmě také blogují. Jen tady na idnes.cz člověk občas přijde jak na nástěnce ČSSD. Co českým politikům chybí, je akce.

Sarkozy byl zvolen do funkce prezidenta Francie  před nedlouhou dobou. Mezitím stihl sestavit jednu vládu, vyhrát se svojí stranou i parlamentní volby, sestavit druhou vládu. Vláda schválila první část reforem, nyní byla představena další část. Sarkozy plní svoje sliby. Ano, v českých podmínkách věc nevídaná.

Čím to? Ano, francouzský volební systém umožňuje prosazení razantnějších reforem. Sarkozymu se navíc povedlo rozvrátit socialistickou opozici. Která by se ale patrně rozpadla sama, což se dalo čekat při sázce na pohlednou, ale neschopnou Sarkozyho protikandidátku Royalovou. Sarkozymu navíc nechybí razance.

Brzdný systém ekonomického pokroku - odbory - jsou ve Francii velice silné, jakkoliv jejich síla v posledních letech slábne. Sarkozy s nimi samozřejmě jedná, ale svoje reformy patrně prosadí i přes jejich odpor. A nejen přes jejich odpor. Odpor reformy vyvolají rozhodně i mezi občany Francie, možná i mezi Sarkozyho voliči. Pokud ale politik diagnostikuje nemoc ve státním nebo ekonomickém systému, měl by ji léčit a to přesto, že léčba někdy bolí.

Českým politikům schází rozhodnost a odvaha měnit. Čeští politici nemyslí s ohledem na věčnost, ale s ohledem na příští volby. Nechci zde nějak glorifikovat Nicolase Sarkozyho, ale domnívám se, že ve své razanci, rozhodnosti a plnění volebního programu by měl být vzorem pro všechny české (ale především pravicové) politiky.