Autor: Franz Kafka
Smutek i vážnost, možná i ten humor, který se spíše snaží zakrýt beznaděj a nenávratnost dřívějšího života.
Lidé mají zvláštní sny, jen co je pravda. Kolikrát je ani nedovedou oddělit od skutečnosti. Ale skutečnost, která se stala obchodnímu cestujícímu Řehoři Samsovi je vskutku pochmurná. Ten se jednoho dne probudí jako zvláštní stvoření. Kafka na samém počátku knihy popisuje jeho údiv, když pozoruje své chlupaté nohy, vyklenuté břicha a celkový hmyzí zjev. Pouze obličej je Řehořův. A otázkou je, co s tím udělat? Rodiče to nechápou, ani jeho sestra a později se jediným člověkem, který má jakési pochopení pro Řehořovu zálibu lézt po zdech, je rodinná posluhovačka. Tímto se vše mění. Celý život rodiny Samsových, které živil právě Řehoř Samsa, stojí vzhůru nohama a nezdá se, že by se věci měly dát jen tak do pořádku. Postupující rodinný neklid, nepořádek, nervozitu a strach radičů vidět svého syna, pozoruje Řehoř zpod křesla, pod které se schovává. Dokonce ani matka ho nechce vidět. Děsí se ho – bojí. Jedinou chvílí, kdy je Řehoř s nějakým člověkem v nejbližším kontaktu, je když mu přinesou žrádlo.
Je to snad jakýsi surrealistický výjev? Jde snad o sen? O blouznění živitele rodiny? Či se vážně jedná o skutečnost? Každopádně jde o snovou novelu. Čtenář netuší, jestli se Řehořovi jeho příběh zdá nebo ho vážně prožívá.V knize je nadsázka, humor i sarkasmus. Možná je humorná, ale já se při čtení příliš nezasmál. Možná jsem ji bral až příliš vážně. Řehoř, jediný syn a je smrtelně zraněn svým otcem? Promění se v hmyz a náhle je terčem odporu a urážek? Při rodinné večeři, kterých se Řehoř nesmí zúčastnit, se nesčetněkrát projednává, zda Řehoře nechat vůbec žít – vždyť vlastně není ani člověkem.
Kniha ukazuje, jak se člověk může změnit během okamžiku. Jak může nahlížet na fakta, která dříve přijímal, ale nyní, když se věci změnily, nedokáže stát na stejném místě, ale snaží se buď vše zvrátit, nebo se zbavit břímě, jímž Řehoř je. Spíše povrchní jednání otce a zbytku rodiny je směšné. Odklízejí mu všechen nábytek z pokoje, aby měl prostor k lezení po zdech, ale nechápou, že to právě jeho pokoj, zařízený přesně tak, jak byl v době, kdy Řehoř ještě byl člověkem, ho drží s realitou a pomáhá mu vše nevzdát a nezešílet.Kafkovi se jeho spisovatelský um nedá upřít, a byť se někdo nad Proměnou možná zasměje, spíše zapřemýšlíte o bezduchosti lidského jednání.
Proměna je jednou z nejslavnějších povídek 20. Století – stojí na knize a nezbývá než s tím souhlasit. Je zvláštní svou formou, kterou Kafka zvolil. Tématem, které nás provází. Smutek i vážnost, možná i ten humor, který se spíše snaží zakrýt beznaděj a nenávratnost dřívějšího života. Prvotní láska Markétky, Řehořovy sestry, se pomalu mění v jakýsi druh strachu. A v závěru se podivíte nad jednáním Řehořovy rodiny.
Abych pravdu řekl, netuším, jak knihu popsat ani jak popsat mé pocity. Je to absurdní, stejně jako celá tahle povídka. Název Proměna naprosto sedí. Proměnou prochází každý člen rodiny Samsových, když se snaží přizpůsobit novým podmínkám. A proměnou prochází i čtenář, který si stejně jako já neví, co si o tom všem má myslet. Věřit tomu? Pousmát se? Zaťukat si na čelo? Jedno je jisté Proměna není obyčejná a zapomenout na zvláštnost a výjimečnost knihy se nedá.
