S "duchem" článku lze souhlasit.

Nic méně bych se rád pustil do polemiky s názorem, že z "dluhové krize" nevede cesta ven. Světlo na konci tunelu podle mne naznačují spoře se vyskytující zprávy o tom, že ECB nakupuje dluhopisy "problematických" zemí eurozóny. Podle mne řešením "dluhové krize" je splacení kritických částí oněch problematických státních dluhů nákupem těch dluhopisů, na které dávají dnes panikáři výprodejové slevy. Nakupovat je třeba tak dlouho, dokud se panikáři neuklidní, tedy dostat úroveň zadlužení těch zemí na pro panikáře přijatelnou úroveň. Při těchto úvahách vycházím ze skutečnosti, že ECB je emisní bankou a její schopnosti nakupovat stání dluhopisy jsou prakticky neomezené. Jediným rizikem by tak mohly být ztráty těch subjektů, kteří chtěli vydělat prostřednictvím CDS na krachu snad jen některých(?) států eurozóny. Karta by se mohla obrátit a ohroženým druhem by se mohli stát nadměrně riskující spekulanti a tedy banky, které jim na to půjčily. Má tahle úvaha podle vás nějaká slabá místa?

Economist

An economist is an expert who will know tomorrow why the things he predicted yesterday didn't happen today. Laurence J. Peter

Tentokrát

karma.

Re: Tentokrát

Jo, ta karma se týká Credit Default Swap

Státy se zadlužují taky proto, že pro některé vlády je tak snadné rozdávat dárečky, které zaplatí jejich následovníci .... Jen je třeba dost voličů nabulíkovar, že "státní dluh se málokdy splácí".

Ještě jeden krátký komentář pro sisemena,

který si myslí, že kvůli úroku vznikají dluhy, které se nedají zaplatit. Na vysvětlenou, že to není pravda jednoduchý příklad.

Půjčím Pepovi 1000 kč 100 bude úrok, Pepa mě doma postaví zeď, já mu za to zaplatím 1100 Kč, Pepa mě vrátí 1000 Kč plus 100 úrok. Vše je v pořádku, žádné peníze nevznikly ani nezanikly. Úplně stejně to funguje mezi bankami, lidmi, podniky, jen v daleko větším měřítku a pochopitelně přes více prostředníků banka půjčí Pepovi pepa pracuje pro karla, karel pro Jana, Jan pro Evu, Eva pro banku.... Kruh se zase uzavírá.

Re: Ještě jeden krátký komentář pro sisemena,

Ten příklad jsem měl možná uvést jen tak, že Pepovi zaplatím jen 100 Kč, a on mi pak vrátí půjčených 1000 plus vydělaných sto, ono se v celkovém objemu peněz nic nezmění, ale nevím jestli by to siseman pochopil i na tom původním příkladu.

Většinou s Vámi souhlasím, ale tentokrát jste hodně vedle

k účelům, které popisujete mají sloužit právě daně, ze kterých se dluhopisy ostatně musí stejně platit! Dluhopis stejně "musíte" splatit, to že za něj koupíte něco, co nevydělává Vám ještě ublíží, z toho důvodu DLUHOPISY NEMAJÍ A NIKDY NEMĚLY SLOUŽIT K TĚMTO ÚČELŮM. Dluhopis nebyl vymyšlen, aby se za něj kupovaly nemocnice, ale proto, aby si firma mohla dovolit koupit nové stroje pro své dělníky! Dluhopis (státní) je a byl vždy jen nástrojem k dosažení politických cílů!

Co se týče CDS, tak pokud matně tuším je to ve své podstatě "jen" pojištění proti krachu. Pojištěný si může přát krach, ale pojišťující naopak, síly jsou vyrovnané a zrovna toto ke krachu země nijak významně přispět nemůže. Že se nekupují dluhopisy je prostě tím, že je Řecko nemá na splácení, žádné kouzlo CDS v tom není a bylo by to stejně i bez CDS.

Re: Většinou s Vámi souhlasím, ale tentokrát jste hodně vedle

CDS - síly nemusí být vytovnané, pokud pojištěný má na krach větší vliv, než pojišťovna. Na rozdíl od pojištění např. proti požáru nemusí být v případě CDS pojištěný krachem vůbec poškozen: Z tohoto hlediska může tedy jít spíš o sázku, že nějaký stát (či emitent dluhopisů) zkrachuje, než o pojištění. Pokud ten je ten, kdo vsadí na krach, vlivnější, než pojišťovna, tak krach s větší pravděpodobností také bude.

Tak rostou peníze na stromě nebo na poli?

odpověď najdete v blogu ing. Schlimbacha zde:

http://www.vasevec.cz/blogy/tak-rostou-penize-na-strome-nebo-na-poli

Re: Tak rostou peníze na stromě nebo na poli?

Pan inženýr nějak zapomněl vysvětlit, proč si vlastně myslí, že peníze na poli nerostou.

Pravda, banka půjčkou vytvoří "fiktivní" peníze, ale když pan Dlužník (z příkladu) v dole nakope dost uhlí a paní Dlužníčková vypěstuje dost zeleniny, aby mohli své dluhy splatit, tak se z fiktivních peněz stanou reálné.

Pokud by všechny peníze byly jen ve formě zlata (+- konstantní množství), docházelo by k deflaci - zvyšování hodnoty peněz spolu s výkonem ekonomiky. Nejsem ekonom, ale pokud jsem se dobře informoval, tak to pro ekonomiku dobré není (nikdo nechce investovat, každý drží hotovost). Naopak, pokud je možné peníze vyrobit, je možné udržet i jejich stálou (+-) hodnotu.

prapůvodní příčina zadlužování je v podstatě současné

demokracie: půjčit si na plnění volebních slibů a vlastních prebend bylo jednodušší, než se některých plánů vzdát. nyní tato lehkost bytí došla ke svým hranicím. končí ochota dál půjčovat. politici hledají viníky všude kolem. vznik různých finančních nástrojů byl jen pokusem prodloužit snadnost půjčování, ale i to již vyčerpalo své možnosti. blíží se okamžik vyjevení pravdy a hospodaření za svoje. největší nervozita je nyní z toho, komu zůstane černý petr nesplacených dluhů. že jsou nesplatitelné je jasné školákovi se znalostí trojčlenky. přes EFSF se snaží banky získat co nejvíce peněz z kapes dańových poplatníků dokud to nepraskne úplně. rozuzlení zadlužení "vyspělého" světa může být dost krvavé, pokud černý petr zůstane v rukou silných států, ty zatím využívají své síly k přesypávání špatných karet do rukou slabým. pak to může skončit zotročením slabých a umazáváním dluhů jen po úroveň dalšího chodu protektorátních území (pokusným králíkem je nyní řecko)

Re: prapůvodní příčina zadlužování je v podstatě současné

V tomhle vidím hlavní důvod zadlužování demokratických států: Horizontem politiků jsou příští volby, kdo nedává dárečky svým voličům, ten je nevyhraje a zdroje jsou - v dluhopisech. Ty zaplatí vláda, co přijde po nás ...

Blbost.

Od dělání věcí které se nevyplatí jsou daně! A od dohlížení aby si za ně politici nestavěli vilky jsou volby. Dluhopis umožní koupit si něco teď, ale musí se také zaplatit. Většinou to něco jsou hlasy tupých voličů a zaplatí to další generace (tj. já a spol). A nikdo by nesázel na bankrot Řecka, kdyby se nezadlužovalo. Na to nezapomínejte.

Re: Blbost.

Blbost to neni, pokud by to byla blbost, tak by se to co jsem poslal nefungovalo od konce 19 stoleti po dnesek. Mozna byste si mel precist neco o historii sveta, napriklad zjistite z ceho se financovala valka a nasledna obnova, mozna budete prekvapen, ze treba Britanie dodnes splaci dluhopisy kategorie (unredeemable) jez slouzily k financovani valecneho usili na konci 19 stoleti, mimochodem ty recke se take tahnou az do 19 stoleti. http://kram.blog.idnes.cz/c/198966/Zahada-reckeho-dluhu.html

Velmi zajímavé, karma, ale

přece jen se mi zdá, že (zejména v první části) částečně trpíte profesionální deformací všech bankéřů/ekonomů, kteří se domnívají, že právě jejich bankovní produkty (např. dluhopisy) jsou přímými výrobními silami, které přetvářejí svět - to co např. tyto dluhopisy dále dělí od reality díla (politické vazby, technické prostředky, lidé, příroda, organizace výroby) nepovažujete vůbec za důležité.

.. příčinou dluhové krize není dluh?

No nevím, školy nemám, ale na to aby na koupi CDS někdo vydělal je nutné, aby ho nejdřív někdo za výhodných podmínek prodal a pak za "příznivého vývoje" kupující vydělá a prodávající prodělá. To že by tedy banky neinvestovaly do italských dluhopisů není dáno možností spekulací CDS na bankrot, ale primárně zhoršujícím se výhledem na solventnost emitenta. Zaměňujete tedy příčinu za následek a navíc emitenta se to netýká, protože o riziko se pomocí CDS přetahují věřitel a spekulant.

Můj názor je tedy takový, že primární a dominantně nejdůležitější příčinou krize je předlužení a neschopnost splácet. To, že se i na na bankrotu dá vydělat není pro řeky a italy vůbec podstatné protože spekulant nevydělává na nich ale na jejich věřiteli (pokud neprodělá).