Kačenka a drak - Kapitola sedmá

Tohle je sedmá kapitola mé knížky Kačenka a drak. Pokud jste nečetli předchozí kapitoly, vratťe se na začátek. 

Kačenka a samuraj

Samuraj je nástroj války. Neslouží nikomu, ale vybírá si, komu bude sloužit. Má vyšší poslání. Pokud nebojuje, není pro něj využití. Samuraj není dobrý, ani zlý. Je nástroj. Každý samuraj má mnoho stupňů vývoje. V těch vyšších stupních to už není ani tak o bitvách jako o kontrole síly, kterou samuraj disponuje. Proto stále cvičí s Katanou a snaží se pochopit smysl boje.

Samuraj se před každým bojem modlí. Nedělá to proto, že by chtěl vyhrát, ale ptá se Boha, zda může vyhrát. Bůh se na Samuraje dívá jinak. Ví, že je nástrojem. Zná, že má hodnotu i pro druhou stranu, a proto zkoušky, které podstupuje, jsou mnohem složitější než ty, které podstupují normální lidé.

Samuraj je nástroj boje, a když nebojuje, není pro něj využití. Proto samuraj neustále vyhledává boj, nebo se na boj připravuje. Mysl samuraje na nejvyšších stupních naplněna prázdnotou. Každý samuraj má povoleno mít v mysli jednu ženu. Ta je jeho paní, motivací, odměnou i trestem. Pokud ji potká, neexistuje cesta zpět.

Samuraj bloudí světem a často odpočívá, medituje a jinak se připravuje na boj. Jednoho večera samuraj meditoval a snažil se pochopit smysl další časové hádanky, kterou dostal toho rána v podobě haiku.

„Než slunce vysvitne, svět se změní.
Modré oči potřebují ochranu.
Pozor na draka.“

Samuraj nerozuměl. Nikdy však nepodcenil signály; modré oči? slunce? drak? Slyšel hodně haiku, ale tahle nedávala smysl. V tom z dálky uslyšel HLAS!

Nikdy takový HLAS neslyšel.
Nikdy.

Samuraj nezná pojem nikdy, a pokud se něco stane NIKDY předtím, začne ho to zajímat. Ano, ten hlas ZNÁ, ale KDO TO JE?

Samuraj je zmatený. Tenhle pocit nezná. Připadá si zvláštně oslabený!
Ten HLAS!

Zní sametově, ale je v něm NĚCO, čemu zatím nerozumí. Následuje HLAS. Jinak to nejde. Objeví modré oči.

Střih...

NĚCO se stalo!  

Vypadalo to jako sen. NIKDY se tohle samurajovi nestalo. Jediné, co si pamatuje, je ten polibek – jako by se spojila minulost, přítomnost i budoucnost. Do jediného bodu. NIKDY se to nestalo. NIKDY se necítil tak slabý a zároveň silný.

**** Pokračování zítra ****

Pokud se Vám knížka líbí a chcete se dozvědět jak vznikla, tady je odkaz kram.blog.idnes.cz/c/503642/o-lasce-snech-a-modrem-nebi.html No a pokud mi chcete něco k literární prvotině napsat zde je můj email [e-mail]