JE UŽ PRODEJ VLASTNÍCH ZÁKAZNÍKŮ BĚŽNOU NORMOU? Procházím v Kauflandu mezi regály a z éteru slyším: „Haló, no ano, vy s tím košíkem, zastavte se na chvíli…“ Zastavím se tedy, abych zalapal po dechu.
Abyste rozuměli – vlezle školený hlas z „tlampače“ v prodejně promlouvá k zákazníkům, resp. jejich části. Míří na přítomné podnikatele a živnostníky, kteří by rádi prostřednictvím éteru oslovili (v Kauflandu) své potenciální „ovečky“. Prostě Kaufland v čilém ruchu otevírací doby někomu prodává reklamu (čti své věrné tupé ovce) a činí tak přímo před jejich ušima.
Chvíli váhám, zda dobře chápu, co hlas sděluje. Ne, to přece ne, přece mě tu teď v přímém přenosu neprodávají. Přeložím-li si dotyčnou reklamu, slyším toto: Hej, kámo, vidíš tady ty mátohy, co tu lezou? Nebuď blbej a už neinzeruj ty své službičky ve Čtyřlístku. My už tady umíme s těma ovcema dobře cvičit. Zacvakej si u nás reklamu v éteru a my to do nich nahustíme. Vidíš je, dyk jsou úplně tupí, normálně je tu prodáváme v přímém přenosu a voni to ani neví. S náma máš vyhráno.“
Ačkoli Kaufland považuju za dobrý řetězec, tady už se jeho vedení pohybuje na hraně etiky. Některý z manažerů vymyslel výprodej éteru. Laťka je opět o stupínek níže. Účel světí prostředky. Příště mě možná prodají při koupi levného telefonu v zástavárně nějakému kapsáři. Za pár šupů mu dají tip na mou šrajtofli (nabitou kováky!) Proč by ne. Řeknou mu to hned přede mnou, bude-li přítomen. Co na tom sejde?!
Vždy jsem měl za to, že tyto se dohody „pečou za dveřmi“, bývalo tomu. Už tedy nikoli, Kaufland přichází s inovací etiky. Sehr gut!
