V minus 10°C bez čepice???

Lidé jsou skutečně prazvláštní stvoření. Ačkoli byli obdařeni vedle instinktů rovněž rozumem, přesto umějí oba tyto dary dokonale ignorovat. V zimě to pozoruju o to častěji…

Přijde vám běžné, že v minus 10°C byste šli ven bez čepice? Věřte mi – jsou tací. A jistojistě i mezi vámi. Mě to nepřestává fascinovat, a proto se nad tím opakovaně zamýšlím. Zatím jsem dospěl k několika rozličným vysvětlením, resp. sortám takto “postižených” osob:

1. Pózisté

U mládeže to dokážu dobře pochopit – mít na hlavě čepici nemusí být dvakrát cool. Ti, kteří inklinují ke stylu “panák z výkladní skříně”, se neubrání. Další pak asi pocit zimy berou jako potupu a s podivuhodným nasazením se mu zpěčují. V budoucnu by z nich tak mohli vyrůst odborníci na autosugesci, třebaže s chronicky přecitlivělými dutinami.

2. Naondulovaní

Tato grupa zahrnuje paňmámy, manekýny, teenagery, managery atd. Podstatou je i za cenu omrzlin a jiných následků nenarušit dokonale naaranžované kadeře. Extra pikantní jsou nagelovaní hošané s efektem mokrých vlasů. Ono jít v mrazu ven s mokrou hlavou je vážně super cool a kdo to nechápe, je pěknej trouba.

3. Otužilci a sádelnantci

Otužilci snad jako jediní vědí, co činí. Jakkoli je jejich záliba “potrhlá”, alespoň má jakousi oporu v tradici. Sádelnatí lidé zato chlad pravděpodobně pociťují méně intenzivně. I tak mi nepřijde, že by měli hlavu se všemi jejími dutinami atd. jaksi mrazu odolnou.

4. Psychopati

Ostatní bych zařadil do takto nadepsané skupiny, jelikož pro jejich “oběť” nenalézám pražádného motivu. Krásným příkladem je cyklistka, kterou jsem nedávno potkal. Já fialový zimou a ona na kole bez čepice. To je prostě psycho! Nebo že by nová skupina “5. Asketové”?

Už pár let pozoruju tzv. sortu čepičářů. To jsou zase lidé, kteří i v podmínkách teplého počasí svou hlavu rádi opatří nějakou tou pokrývkou. Vůbec nejrozšířenějšími a troufám si říci i nejprůměrnějšími jsou milovníci tzv. baseballové čapky. Speciálním znakem pokročilosti v této zálibě je jakoby zkroucený kšilt, případně ještě opatřený čímsi jako náušnicí. Čím více je taková čapka “jetá”, tím je její nositel spokojenější s mírou estetična na své kštici. Výjimkou nejsou ani jinak velmi elegantní ženy. K lodičkám nasadí “bejzbolku” a jdou na věc.

Nám obyčejným poseroutkům nosícím v mrazu čepici můžu vzkázat jediné: Jsou to ale blázni, viďte?!

Prima zimu přeje

Václav Král