Užívám si, tedy jsem. Jsem v pohodě, tedy jsem.

Trpím trýznivou averzí a lítostí ke znásilňovanému zvratnému slovesu „užívat si“. A totéž cítím, když se éterem prožene perverzní zaklínadlo „pohoda“. Kdyby se za zneužívání těchto slov zavíralo, začala by stavební horečka. Nebylo by dost věznic.

Naší době a zejména v našich zeměpisných šířkách vládne téměř absolutisticky duch konzumu. Je svatý. Poptávka a tržby musejí růst, aby rostl hrubý domácí produkt – nedotknutelný ukazatel kvality našich životů. Tedy úrovně „užívání a pohody“ těla i ducha. Ať se prachy točí! Kdo málo vydělá, málo koupí. A kdo málo koupí, tomu je odepřeno zakusit štěstí (čti oficiální bohulibá esence života spotřebitele). Vymývací vzorec všudypřítomné obchodnické lobby zní: Kupuj plnými hrstmi a buď dokonale šťasten. Pak budeš pochopitelně v pohodě, neboť si užíváš. Jinudy cesta nevede…

Každým dnem očekávám v rámci bezmezně agresivních a klamavých reklamních kampaní další metastázy této obludné rakoviny. Kéž brzy nastane smrt. V tomto případě byl bych všemi deseti pro eutanázii nehledě na přání pacienta. Reklama chce redukovat lidské příběhy na tržní segmenty. Je bezohledná jako jezinky – manipuluje ryze ve svůj prospěch. Nejen v komerčních médiích, nýbrž zcela nepokrytě i např. v České televizi.

Jsem tím doslova zhnusený. Jsem zvědav, zda se dostaneme do fáze našich obdivovaných „přátel“ za velkou louží. Tam je reklama neomezeným vládcem všeho jha. Děsím se té představy.

Václav Král