Podle mého laického pozorování si mnoho dívek/žen přeje, aby jejich milý (byť potencionální) byl P-O-H-O-D-Á-Ř. Vycházím z údajů na seznamkách, kde se kvůli své „svízelné situaci“ pohybuji. Ne že bych to považoval za svou výhru, ale vyloženě stud za to necítím. Člověk, který dosáhne jistého stupně zoufalství, už věci vidí jinýma očima... no nic.
Pro mě osobně, což je vlastně paradox, má slovo pohodář vágní význam. Čistě sémanticky vzato je to ten, kdo má rád pohodu nebo je v pohodě. Pohoda jako stav psychický i ekonomický je velmi žádaným hitem. Chce ji téměř každý a každá. A vůbec nejlépe nastálo – coby stav trvalé blaženosti.
Toto klíčové slovo nabírá na významu až ve svém druhém plánu – jde o slovo značně zprofanované a mnohovýznamové. Čím více nad tím přemítám, je to vlastně mystérium...
Prototyp tzv. pohodáře má více odnoží a odstínů. Klasik (i ten reklamní) je Jiří Macháček v tolik oslavovaném filmu Samotáři. Dalšími profláklými nositeli této žádané charakteristiky by mohli být např. věčný playboy Sagvan Tofi (!!!oficiálně na www.sagvantofi.cz) nebo Pepa Vojtek. Taky mě napadá pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ačkoli ten reprezentuje o něco jinší sortu – přece jen notně solidnější.
Abyste si dokázali představit i druhou stranu mince, za typické představitele „nepohodářů“ bych s diskutabilní mírou jistoty označil štiplavého blogaře Adama Chromého, Jana Krause a také pana prezidenta Klause.
Teď ryze namátkou a na přeskáčku „kompilace“ toho, kým/čím pohodář je a co ne/umí:
- pohodáře nic nerozhází
- pohodář nic „neřeší“ - on prostě JE
- pohodář neprudí – zůstává vždy nad věcí
- pohodář se nikam nežene – stačí mu, co má a jaký je
- pohodář nedělá vznětlivá gesta
- pohodář v horším případě holduje cigaretám (nebo jinému kuřivu), v lepším umí ocenit i několik půllitrů řízného točeného ze své oblíbené reklamy
- pohodář má skvělou partu dalších pohodářů
- pohodář se nezabývá detaily, bere to tak nějak šmahem a přesto se mu daří
- pohodář není náročný – zejména k sobě
- pohodář nemůže být ze své podstaty snaživec
- pohodář není nikdy ve stresu
- pohodář necítí ostych
Nečekejte ode mě bůhvíkajou pointu. Snažím se tu pouze o laický pohled na tento dobový fenomén. Napadá mě víc otázek než odpovědí. Třeba k tomu taky můžete říct své... fakt nevím.
Věděl jsem, že na toto téma jsem ještě docela nedozrál, tak to beru spíš jako jakýsi první pokus se s tímto fenoménem utkat.
Případné rýpaly prosím o shovívavost a předem avizuji, že na vulgární reakce – budou-li vůbec nějaké – nebudu reagovat buď vůbec, nebo rozhodně nikoli příjemným tónem.
Po delší odmlce zdraví V. Král
