Fenomén dárku jako mor doby

Všichni tu a tam jdeme někoho navštívit, jedeme za příbuzenstvem, do domoviny nebo se scházíme s přáteli. Všimli jste si sílícího zvyku muset “něco přinést/přivést”? Já už pomalu “něco přináším”, i když jdu sám k sobě domů.

Přece tam nepřijdeme jen tak bez ničeho, vždyť to bude trapný! Oni taky minule přinesli víno (zákusky, čokoládu, třešně…)! Tak nějak znějí ‚motivační‘ výčitky směřované těm, co by se chtěli tomuto trendu vzpírat. Podstata setkávání se vytrácí, nastupuje fenomén směny a libida konzumu. Beru rozum do dlaní, peněženku do kapsy a jdu se proplatit k laskavému přijetí – jsem pozván k návštěvě.

Courám předraženým marketem a s vykřičníkem v uších útočím na regály. Vyhrává víno. A není to málo? Co když mě nepustí dovnitř nebo mě pomluví a zavrhnou za lakotu? Neměl bych přidat ještě aspoň marcipánový řez, případně skleničku artyčoků?

Trápím se nad tím. Nejde o téma askeze či altruismu, to sem myslím nepatří. Předně za tím vidím lidský sklon k tzv. revanžování. Copak je myslitelné objevit se mezi dveřmi – třebaže na pozvání – s prázdnou náručí? Na to fanatici volají po fackování studem. Vzniká nový zákon: jít = přinést. Hlavu v této oprátce máme téměř všichni, chtě nechtě. Stáhnutá je již natolik, že bez dárku pomalu nevystrčíte nos ze dveří. Tuhle jsem potkal na schodech paní domovnici a málem se začervenal – nic jsem pro ni neměl. Odbyl jsem ji popřáním dobrého dne a dekoval se ze scény.

Neudržitelnost tohoto “grófství” vidím v blížícím se uzavření kruhu. Představte si koloběh dárků. Občas člověk vezme za vděk možností použít obdrženou pozornost, takříkajíc ji pošle dál (i když se to nemá). V momentě, kdy se začnou množit případy přijímání týchž dárků, kterými jsme si sami v minulosti otevřeli dveře k domácím krbům našich rodin a přátel, v tom momentě se zákon revanžování zhroutí. Ukáže se, že dárky jsou oběživem s pokryteckém systému bezpředmětných úplatků.

Vážně mám mít špatný pocit, když jdu za nejlepším kamarádem a nic mu nenesu? Odmítám to.

Nic to nemění na mém respektu k principu reciprocity, slušnosti a soudnosti.