Černobílá pohádková víla...

Kouzlo černobílé fotografie je známé. Tančí-li před objektivem pohádková víla, je vše jiné. Lepší. Svět se točí správným směrem. Oslava života.

Víla oděná toliko v svetřík, denimové nohavice a piškoty z teletiny. Úsměv dočista nevinný.

 

Hrozny hříchu osedlány divokou Amálkou.

 

Urajtuju tě k zemdlení při úplňku, oři hbitý. Nasytím tě kvítím lučním.

 

 Jsem maková panenka Amálka. Kde jsi, motýlku můj?

 

 Schody mé točité, hlava se mi točí. Cítím se obnažená.

 

Hlavu do dlaní skládám. Ochraňuj nás, bože.

 

Andílek františkolázeňský. Pramínek léčivý. Amálka s křídly nevinnosti.

 

Autor: Václav Král | pátek 21.6.2013 15:54 | karma článku: 4,46 | přečteno: 174x
  • Další články autora

Václav Král

Verše ze sna

31.10.2018 v 11:05 | Karma: 3,61

Václav Král

Český lev (kultura vers. politika)

11.3.2018 v 15:56 | Karma: 17,02

Václav Král

Nebýt v odporu

11.1.2016 v 18:32 | Karma: 5,09