Bush:Čína není v Africe soupeřem

Podle amerického prezidenta může USA a Čína spolupracovat a obě země mohou najít v Africe své místo a společně pomoci tomuto kontinentu v rozvoji. Společný obchod přinese rozvoj. To jsou jeho slova, která zazněla při jeho návštěvě v Ghaně.

Že by se začalo blýskat na lepší časy a spolupráce těchto dvou zemí by konečně mohla posunout Afriku kupředu? Asi ne, pravděpodobně zůstane jen u těchto slov, ale realita bude úplně jiná. O co jde oběma zemím v Africe na prvním místě je zřejmé – jsou to nerostné suroviny, prokletí i naděje ,,černého kontinentu“. Všude kde se nějaká ložiska čehokoli objeví, strhne se o ně lítý boj mezi mnoha stranami, z nichž každá se snaží urvat pro sebe co nejvíce. Příklady ? Nigérie, DR Kongo, Čad, Sierra Leone, Súdán, Angola, Pobřeží Slonoviny – všude tady se tady o zisk z nerostných surovin bojuje nebo bojovalo a velký vliv si zde snaží udržet zahraniční velmoci buď prostřednictvím firem (Nigérie, Súdán, DR Kongo) neb o prostřednictvím stálých vojenských posádek (Čad).

Na druhém místě jde o nové trhy pro odbytiště svých vlastních výrobků – v tom se angažuje zejména Čína, která do Afriky exportuje své vlastní výrobky na úkor místních výrobců (i když na druhou stranu se budují ,,průmyslové zóny“).

Ani jedné z těchto zemí nejde o rozvoj Afriky jako celku, ale soustředí se jen na ty země, které jim samotným mohou přinést prospěch. Angažují se jen tam, kde samy něco získat můžou. Otázky lidských práv, rozvoje kvality života obyvatel jsou na prvním místě jen v projevech politiků. Ti rádi a často hovoří o celkovém rozvoji, boji proti nemocem, stabilizaci regionu apod. A jak potom vypadá reálná politika – čínská podpora súdánskému režimu, americká podpora režimu v Rovníkové Guineji – to jsou jen dva příklady toho, že svoboda, demokracie, stabilita jsou jen prázdnými pojmy, kterými jsou zaplněny jen projevy politiků.

Americký zájem o Afriku je jen okrajový a její pomoc africkým zemím mizivá. Rostoucí čínské investice do některých afrických zemí možná probouzí u amerických politiků obavy z čím dál většího vlivu Číny v Africe. Možná čínská přítomnost donutí americké i evropské politiky přehodnotit vlastní postoje vůči tomuto regionu. Možná na tom ve výsledku Afrika přece jen vydělá. Jen se obávám jednoho – až jednou dojdou nerostné suroviny, bude mít někdo o Afriku vůbec ještě zájem? Když už dnes, i když jsou zde relativně bohaté státy (co se surovin týká) je zájem o africký kontinent minimální. Jsem optimista a věřím, že Afrika se přece jen (i když to bude ještě hrozně dlouhá doba) zvedne.