Africký Castro: Omar Bongo

Vcelku velké pozornosti se v poslední době dostalo prohlášení Fidela Castra, že už se nebude dále ucházet o prezidentský úřad. A tím téměř po půl století opouští vedoucí postavení v zemi. Tito dlouhověcí politici se nacházejí ale i v jiných částech světa – jedním z nich je i prezident afrického Gabonu – který je v čele země od roku 1967. O těchto ,,vytrvalcích“ se toho ale moc z médií nedovíme. A jak to tak vypadá podle jeho posledních kroků, bude prezidentem až do konce svého života. Kdo je vůbec Omar Bongo? A proč se mu daří být v čele země už více než čtyřicet let?

K moci se dostal v roce 1967. Do roku 1993 vládl v rámci jednostranického systému. Poté sice v byly v zemi zavedeny volby, ale role Omara Bonga nebyla nikdy ve výsledcích ohrožena. Důvod je jasný – celý průběh voleb má vždy pevně v rukou a výsledek je pomocí zvláštních praktik vždy předem jasný. Opozice během 90. let několikrát protestovala proti falšovaní volebních výsledků a země se několikrát ocitla na pokraji občanské války. A když bylo nejhůře, tak Bonga podpořily francouzské jednotky, které jsou stále v zemi přítomny. Právě spojenectví Francie hraje pro Bonga důležitou roli. Francie se v zemi angažuje zejména díky velkým zásobám ropy, které se v Gabonu nachází. Dalším způsobem jakým se Bongo snaží utlumit projevy opozice v zemi a tím udržovat v zemi stabilitu. Některým členům opozice ,,rozdal“ státní funkce a tím si je de facto koupil na svou stranu. Omar Bongo se díky desetiletím autoritativní vlády stal jedním z nejbohatších lidí na světě. Právě peníze z obrovského ropného bohatství (jehož zásoby by měly být ještě na třicet let)jsou to co mu vydatně v minulosti pomáhalo a v současnosti pomáhá udržet se u moci. Bohatství využívá i při vyjednávání podpory v zahraničí. Finančně podporoval řadu francouzských politiků, kteří se mu to oplatili vojenskou pomocí. Jen malou část z ropného bohatství země bylo použito na vylepšení života obyvatel Gabonu. Je zde mnoho venkovských oblastí nezasažených ropnými penězi. V zemi jsou obrovské rozdíly mezi chudými a bohatými (a těch extrémně chudých je stále hodně). Na druhou stranu lze mezi jeho klady vyjmenovat – udržení stability v zemi (což se v subsaharské Africe daří málokomu), v posledních letech i stále větší diskuse s opozicí. I přesto že Gabon není demokratická země (Bongo má moc stále pevně v rukou), svoboda slova je omezována, země je silně postižena korupcí, tvrdě zasahuje proti imigrantům z okolních zemí (pro které je kvůli ropnému bohatství oblíbeným cílem). Ale možná i díky těmto ,,nedemokratickým“ postojům panuje v této zemi relativní klid a ve srovnání s ostatními částmi Afriky i ,,prosperita“. Pokud by se ale jen trochu změnilo politické vedení země nemohl by být z Gabonu africký Katar ? Jedno jisté je, Bongo bude v čele země dlouho, minimálně do roku 2012, kdy mu vyprší současný mandát.