Neuběhlo ani čtrnáct dní od vypuknutí nepokojů v Tunisku a vlna revoluce se přelila do Egypta. Na první pohled se může zdát, že v případě Egypta, lze čekat podobný průběh jako v Tunisku.
Pro shodný průběh hovoří především, že Egypt stejně jako Tunisko je turisticky hojně navštěvovaná země, země muslimská, země africká, země s přibližně stejnou délkou autokratického režimu. Bohužel v dalších faktorech se průběh revoluce už liší. Například v případě Egypta zatím stojí armáda na straně prezidenta. Egyptská revoluce dále ukázala moc internetu. Především sítí Facebook a Twitter. Ukazuje se, že revoluce je zcela nekontrolovatelná a moc vyprovokovat ji má takřka kdokoliv. Avšak revoluce se ve sv podstatě liší. Zatímco v Tunisku protestovala mládež jednak proti Prezidentovi Binu Alímu a druhak za své špatné pracovní uplatnění, v Egyptě je revoluce apriori vedena proti prezidentovi Mubarakovi. Co však přinese samotným Egypťanům? Je smutné konstatovat, že bohužel nic dobrého. Prezident Mubarak je pravda autokratickým panovníkem, takřka diktátorem, nicméně na straně druhé mu nelze upřít urovnání situace z Izraelem a v důsledku jeho politiky i silnou deradikalizaci země. V případě nastolení demokratického režimu se bohužel bude Egypt ubírat cestou Libanonu. Radikální muslimská hnutí získají vysokou podporu, neboť v občanech Egypta je stále jakási hořkost z porážek, které Egypt utrpěl ve všech válkách s Izraelem. To by samozřejmě vedlo k dalšímu útoku na Izrael. A ačkoli nejsem vizionář, je předem jasné jak by případný střet s Izraelem vypadal. Současné nepokoje mají dále samozřejmě vliv i na obraz země na mezinárodním poli. Co bude pro Egypt nejbolestnější bude odliv turistů, který je bohužel v tomto případě jeden z klíčových faktorů hospodářství.
A nyní je třeba si položit závěrem otázku: „Budou – li revoluce v Egyptě a Tunisku úspěšné, přenesou se například i do zemí s obdobně autokratickým režimem jako je Jordánsko nebo Sýrie?“
