Pan hokejista (fotbalista) Karel Rada

Namluvilo se spoustu o sporném gólu Francie v baráži o MS v JAR. O tom, zda se Thiery Henry měl či neměl přiznat k nastřelené ruce a zda gól platit měl či nikoliv. Také jsem četl spoustu článků, které Thieryho omlouvaly a říkaly, že je to vlastně naprosto normální, že by to vlastně nikdo z nás nepřiznal, jelikož je člověk v takovém tom transu nebo co.

I já jsem byl svědkem jednoho hezkého úkazu a to setkání s Karlem Radou, vicemistrem Evropy 1996 z Anglie. Naštěstí to nebylo na fotbalovém plácku, ale hokejovém. Hrajeme takovou tu neregistrovanou hokejovou ligu, kde se parta lidí z jedné vesnice domluví a rozdá si to na zimním stadionu s partou z druhé vesnice. O všem se vedou přesné statistiky a tabulky a na konec sezony z toho všeho vyjde nějaký ten vítěz (můžete mrknout sem). A naše mužstvo Tučňáků Stříbro se utkalo s mužstvem Starého Sedla, za které to mastí i náš tehdejší fotbalový reprezentant Karel Rada. A setkání s ním bylo pro mě zážitkem. Utkání proběhlo, tak jak proběhlo a my zas hráli tak, že bych na toto utkání nejradši rychle zapomněl, ale nezapomenu. Běžela druhá polovina (ano polovina a ne třetina, jelikož naše soutěž nemá třetiny) a já se v brance Tučňáků bránil nájezdům útočníků Starého Sedla. Někdy méně někdy více úspěšněji a tak stav byl 3:0 pro Staré Sedlo a v tom jsem zjistil, že na mě míří i Karel Rada. Klička do forhendu se mu povedla a však ho trošku vychýlila mimo střelecký úhel a tak mě překvapilo, že puk skončil v brance. No nic, další gol v naší síti. Rozhodčí ho neomylně odpískal a všichni hráči Starého Sedla už jeli oslavovat střelce gólu. I my jsme smutně sklopili oči a bylo nám jasné, že tohle není náš den. Ovšem Karel Rada ani na chvilku nezaváhal a okamžitě reklamoval, že tohle nebyl žádný gól, ale že puk skončil na boční síťce a dírkou v ní propadl do sítě. A opravdu, v boku branky jsme našli oné místo, kterým puk propadl až do naší svatyně. A tak žádný gól, vhazování pouze v našem pásmu a jelo se dál. Nakonec zápas zcela zaslouženě skončil 4:1 ve prospěch Starého Sedla a až na tenhle moment na něj hodně rychle zapomenu.

A tak, žádný trans, žádná omluva pro onen „slavný“ moment Thiery Henryho, kdyby byl Thiery extra osobnost a fotbalista, kterého si vážit, nezaváhal by a k ruce by se přiznal. Ale on je jako skoro každý jiný normální smrtelník, který má pouze trochu víc toho fotbalového talentu. Určitě to ale není žádný idol mých dětí a už vůbec ne člověk, který by měl být tváří všelijakých reklam.

Díky Karle Rado, že vím, že fair-play, nejsou jen slova, jejichž význam je nám cizí.

PS: Vím že baráž o MS není žádný sranda mač a že v tom zápase nešlo pouze o ten gól, ale o celé MS v JAR a také spoustu peněz, ale ...FAIR-PLAY je FAIR-PLAY a tenhle moment nebyl fér ani trochu.