Koncesionářský seriál díl osmnáctý: Poplatky v Senátu

V souvislosti s projednávání návrhu zákona o zrušení rozhlasových a televizních poplatků, který jsem zpracoval společně se senátorem Richardem Svobodou, proběhlo pod patronací mediální komise Senátu veřejné slyšení na téma „Financování médií veřejné služby“.

Polovinu z přednášejících představovali zástupci veřejnoprávních médií, kteří zcela dle očekávání obhajovali stávající systém poplatků slovy jako „český systém poplatků je jeden z nejlepších v Evropě“ či „nevidíme absolutně sebemenší důvod ke změnám systému, ten systém je efektivní“. Tento postoj veřejnoprávních médií je i nakonec docela pochopitelný, neboť stávající netransparentní a obtížně kontrolovatelný systém hospodaření jim plně vyhovuje. Veřejnoprávní média však opomíjejí to, že na celoevropské úrovni vznikají za účelem ochrany mediálního trhu iniciativy, které v nejbližších letech donutí veřejnoprávní média změnit styl svého hospodaření směrem k transparentnímu chování. Veřejnoprávní média budou muset důsledně oddělovat své aktivity a zejména jejich financování, tak aby aktivity komerčního charakteru nemohly být saturovány z příjmů určených na vysílání veřejné služby. Pokud se česká veřejnoprávní média budou chtít vyhnout problémům s Evropskou komisí v rámci řízení pro porušení pravidel hospodářské soutěže, tak během několika let stejně budou muset změnit způsob svého myšlení a to i tehdy, když se zrušení rozhlasových televizních poplatků prosadit nepodaří.


Jestli mě však něco na postoji zástupců veřejnoprávních médií velmi zarazilo, tak to byla slova, která zazněla z úst pana Roberta Kvapila, obchodního ředitele ČT. Ten uvedl: „považuji za chybu, že poplatky nejsou valorizovány“. V době hospodářské krize, kdy musí šetřit nejen podnikatelé, domácnosti ale také všechny veřejné instituce jsou tato slova více než skandální. Anebo snad nedej bože něco vypovídají o odtrženosti vedení České televize od reality všedních dnů?


Z toho co na semináři dále zaznělo, stojí asi nejvíce za zmínku výroky paní místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové. Vedle patetických slov jako „situace je dost vážná“ nebo „jedná se o útok na nezávislost veřejnoprávních médií a na jejich samotnou existenci“ zaznělo i velmi účelově překroucené srovnání koncesionářských poplatků s poplatky zdravotnickými. Senátorka si vypomohla termíny exkluze a inkluze, kdy dle jejího tvrzení, mají zdravotní poplatky za cíl vyloučit občany ze zdravotního systému, zatímco rozhlasové a televizní poplatky mají občany vtáhnout do světa informací, která mu veřejnoprávní média poskytují.


Dovolím si tak touto cestou paní senátorce vzkázat, že logika jejího vnímání poplatků jako institutu pro financování některých veřejných služeb je při nejmenším postavena na hlavu. Smyslem jakýchkoliv poplatků ve veřejných službách je dosáhnout toho, aby občanům poskytnutá protislužba byla čerpána jen v nezbytně nutném rozsahu a nebyla nad užívána. Zároveň však cena poplatku musí být stanovena v takovém rozsahu, aby si jej mohl dovolit zaplatit každý občan, který si danou službu žádá. Tedy použiji-li terminologii paní senátorky, tak každý poplatek má ze své podstaty povahu určité exkluze a má tak vyloučit ty, kteří danou veřejnou službu čerpat nechtějí či ji nepotřebují. Zatímco chce-li se dosáhnout oné inkluze (plošné přístupnosti) po které v případě obsahu médií veřejné služby volala paní senátorka, tak se nezavádějí selektivní poplatky, nýbrž je ona služba volně dostupná a financuje se z výnosu daní, které jsou na rozdíl od poplatků plošné a nikoliv selektivní.


Rozhlasové a televizní poplatky jsou však jakýsi hybrid, jsou sice nazývány poplatkem, ale v zásadě jsou placeny plošně, občan za ně nedostává protiplnění a svou povahou tak odpovídají zvláštní dani.


Pokud Vám paní senátorko Gajdůšková opravdu jde o to, aby přístup k veřejnoprávnímu obsahu měl opravdu každý a bylo dosaženo oné inkluze, tak nejlepší cestou jak toho dosáhnout je podpořit návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků, kterým se neefektivně vybírané příjmy z koncesionářských poplatků nahradí mandatorním výdajem z výnosu z DPH ve stejné výši v jaké jsou dnes vybírány poplatky. Odstraníme tak společně přežitý a neefektivní systém výběru poplatků a nahradíme jej systémem efektivnějším a transparentnějším, který nešikanuje občany, České televizi a Českému rozhlasu nechá na účtu více prostředků na vlastní tvorbu a nebude na něm parazitovat Česká pošta a výběrčí poplatků.

KOncesionářský seriál

Díl sedmnáctý: Umělci a partaje
Díl šestnáctý: Janečkův mluvčí

Díl patnáctý: Petice - zapojte se!

Díl čtrnáctý: Janeček se asi spletl Díl třináctý: Úspora 400 milionů - VIDEO Díl dvanáctý: Výpalné pro živnostníky Díl jedenáctý: V Polsku to právě zrušili Díl desátý: Platí všichni.... Díl devátý: Zdravotnické poplatky
Díl osmý: Podpora ČSSD při rušení poplatků Díl sedmý: Solidarita
Díl šestý: Jiří Pospíšil Díl pátý: Richard Svoboda
Díl čtvrtý: Senát je zatím pro..
Díl třetí: Hotely a penziony
Díl druhý: Jedna věta ředitele Českého rozhlasu
Díl první: Co je cílem zrušení poplatků?

Proč chci zrušit koncesionářské poplatky