kOmický blog LXVI.

Ačkoli všichni po svátcích řeší předsevzetí o hubnutí a sportu, tento problém nemívám. Jakkoli to u mě není otázka sebekázně.

Spíše naopak. Pravidelně na konci roku chytám střevní virózy, zákeřné chřipky nebo případně žlučníkové záchvaty. Letos zvítězila poslední varianta.

Myslím, že tradiční smažený kapr s majonézovým bramborovým salátem rozhodí i silnější jedince. Natož chcípáčky mého kalibru, kteří ho konzumují tři dny. (Protože to přece nevyhodím, když to děti už nechtějí). Kapr byl ovšem jenom začátek.

Pokračovala jsem neuváženě fast foodem. Důvod byl pragmatický – manžel potřeboval utratit stravenky v expiraci. Mezi svátky bylo navrženo bruslení jako vhodná pohybová aktivita, na kterou – k radosti našich dětí – navazovala návštěva McDonaldu.

Nejmladší potomek stál na bruslích poprvé a bylo to znát. Docílili jsme pouze drobný pokrok v mezích mantinelů. A propocení byli rodiče, nikoli dítě.

V Olympii dosud nezacílili na skupinu bezlepkových strávníků burgerem chuti pilin; nezbylo mi tedy než konzumovat hranolky, které dětem hojně přebývaly u jejich meníček. Frustrována marností snahy přesvědčit prcka o potřebě skluzu na brusli jsem následně dětské porce dojídala velmi poctivě.

V neděli před Silvestrem – jako pravidelně koncem roku – proběhla tradiční zimní terasová grilovací tradice. Dobrovolně jsem se nabídla, že budu zpátky řídit, abych se vyhnula kombinaci grilovaného masa a vína. Alespoň jsem si doma zapomněla bezlepkový chleba, aby můj projev nebyl až příliš zodpovědný.

Ve společnosti kamarádů jsme strávili poměrně dost času. Děti výjimečně neprudily, dokonce vymyslely společnou hru (na kterou si ovšem půjčily prázdnou pivní láhev).

Při konverzaci jsem předestřela svůj detoxikační plán – celý leden nepít kávu a alkohol. Myslím, že mi ale nikdo příliš nevěřil. V rámci odkyselení organismu umocněné snahou o zhojení svých stále bolavých kloubů jsem se prostě rozhodla. Možná je to osobní test, co vydržím.

Během večera jsem pozřela po kusu vepřového a kuřecího masa, hromádku zeleniny, pár kousků cukroví, které jsem považovala za bezlepkové, půl deci vína a litr a půl vody. Jako Otesánek. Tělo se tvářilo, že zvládá smažené, majonézu, masné brambory, maso i sladkosti. Ale zjevně to byla jen jiná varianta „ticha před bouří“.

Silvestrovské veselí jsme odbyli v Žebětíně; organizovaně a v restauraci. Po večeři hrajeme obvykle bowling, což je ve společenském oděvu často úsměvné. Díky zkušenosti předchozích dvou let jsem si na bowlingovou část vzala raději kalhoty, ale po odházení několika striků a několika žlábků jsem se převlékla do šatů. Vlastně zejména proto, že je manžel při domácí přehlídce označil jako nejlepší možnost.

Večer uběhl rychle. Chvíli s námi pobylo šestitýdenní miminko, které ale rodiče na noc svěřili babičce. Děti si užily házení koulí na dvou drahách a potom svorně koukaly do displejů, což občas prokládaly návštěvou rautové místnosti a konzumací přeslazených tekutin. Ani já rautu neodolala, ačkoli jsem po večeři byla sytá dosti.

Po střílení špuntů a novoročním ohňostroji se losovala tombola. Koupila jsem pět lístků na recepci na poslední chvíli před půlnocí a strčila je do kapsy kabátu. Před losováním jsem pro ně poslala nejstaršího syna s přesnou instrukcí, kde a kolik lístků najde. Našel jen dva. Ale když jsem se s mírným zpožděním dostavila k losování, měly mé velké děti už dvě výhry. Není mi jasné, jak mohl puberťák nenajít ostatní lístky, ani jak se mu povedlo vzít zrovna ty výherní. Děti se radovaly z vyhrané tiskárny, aby jim tatínek rychle naděje na tisk zkazil stručným sdělením, že ji prodá. Důvodem je údajně drahý provoz.

Domů jsme se po dostali kolem druhé hodiny ranní. Prcek pochopitelně usnul už cestou.

Pokud platí, že „jak na Nový rok, tak po celý rok“, bude to utrpení.

Ráno mi bylo hrozně, večeři jsem viděla v téměř nezměněném stavu ještě jednou a zbytek dne jsem ležela neschopna pozřít byť jen vodu. Druhého jsem šla do práce s největším sebezapřením. A první letošní jídlo – 5 piškotů a 3 lžíce jablečné dětské výživy – jsem snědla 4. ledna. Pokud jsem měla v silvestrovských šatech obavy o velikost svého pozadí, aktuálně mohu být rozhodně úplně v klidu.

Autor: Jana Kozubíková | středa 9.1.2019 10:02 | karma článku: 12,99 | přečteno: 285x

Další články autora

Jana Kozubíková

kOmický blog DLVII.

Při pohledu na dva sporadicky přítomné velké potomky je poměrně zjevné, že dětská fáze u nejmladšího synka už také nebude trvat dlouho.

20.4.2025 v 6:00 | Karma: 0 | Přečteno: 8x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický bloh DLVI.

Virové infekce mohou nečekaně příznivě ovlivnit rozsah velikonočního úklidu, který vůbec nebyl v plánu.

18.4.2025 v 19:00 | Karma: 9,38 | Přečteno: 132x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog DLV.

Po letech poněkud nesystematického dokončování rekonstrukce jsem s povděkem uvítala manželovu myšlenku, že budeme při zvelebování okolí našeho domu postupovat od předzahrádky přes dvůr do zahrady.

9.4.2025 v 6:00 | Karma: 12,36 | Přečteno: 205x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog DLIV.

Jarní počasí zařadilo opět na program sadařský víkend. Tentokráte s novými nůžkami a (přesto) tradičními následky.

7.4.2025 v 21:00 | Karma: 11,14 | Přečteno: 199x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog DLIII.

Abych trochu odčinila svoji absenci v době horeček nejmladšího potomka zasaženého virózou, požádala jsem na závěr jeho léčby o homeoffice.

25.3.2025 v 20:00 | Karma: 12,94 | Přečteno: 236x | Diskuse | Ona

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně

16. dubna 2025  19:27

Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Malý provinilec rozhrnul železnou oponu. Poznáte kluka ze slavné fotky?

20. dubna 2025

Seriál Dnes by mu mohlo být něco přes sedmdesát a narodil se v Praze. Víc toho o klukovi z fotky ověnčené...

Čína v Západem opuštěné Africe změnila pravidla hry, říká slavný reportér Woods

20. dubna 2025

Premium Čínské investice přepsaly vztahy Afriky se světem. Miliardové projekty mění kontinent, ale...

Lidé chtějí umírat důstojně. Počet lůžek v hospicích roste, dost jich však není

20. dubna 2025

Premium Téma je to choulostivé a citlivé, ale poptávka po hospicech roste a nabídka lůžek v nich také. Lidé...

Střelec v Německu zabil dva lidi, z místa činu utekl. Policie po něm pátrá

19. dubna 2025  22:37

Útočník severně od Frankfurtu nad Mohanem zastřelil dva lidi. Nyní je na útěku, policie po něm...

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning

Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...

  • Počet článků 577
  • Celková karma 12,89
  • Průměrná čtenost 317x
Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Seznam rubrik