kOmický blog LXIX.

Děti jsou nepochybně radost. Neříkám, že pořád, ale o to víc si těch zřídka zažívaných hezkých chvil vážím.

Trochu mám výčitky, neboť se domnívám, že bych se měla dětem věnovat víc. Ale vzhledem k absenci volného času nevím, kdy svůj záměr realizovat. Než dokončíme práce na domě, děti už nebudou dětmi. Pro začátek jsem si za účelem trávení společného času vzala alespoň dva půldny dovolené. První jsme všichni strávili u zubaře a bylo to vyčerpávající. Druhý jsem obětovala výhradně nejmladšímu prckovi.

Po zubařském zásahu jsme společně nakoupili palačinkové ingredience, které běžně doma nemáme – mléko a mouku. Zní do divně, ale v rodině, kde převážná část příslušníků netoleruje mléčnou bílkovinu a má či kandiduje na celiakii, to překvapit nemůže. Nejstarší potomek se rozhodl udělat palačinky k pozdnímu obědu. Výjimečně jsem souhlasila, protože dcera nečekaně zbavená dvou zubů rozhodně nemohla obědvat cokoli tuhé konzistence.

Synkovi to v kuchyni krásně šlo, pomáhala jsem jen palačinky mazat marmeládou a roznášela příděly menším dětem. Mistr kuchař po práci vítězoslavně odešel také konzumovat, aby hladová matka, (která palačinky opravdu nemůže bez následků pozřít), mohla poumývat indukční desku a dvě pánvičky. Přesto jsem na něj byla pyšná.

Následující den jsem po poledni vyzvedávala šťastného nejmladšího potomka ve školce. Úkolů jsme měli několik. První byl poslat dopis pro naši pobočku rybářského svazu, abychom dodrželi termín odevzdání loňských povolenek. Prcka pošta baví, protože vždycky dobrodružně testujeme místní pater noster. Zatím bez naštěstí následků.

Druhá zastávka byla v prodejně dětské obuvi, nutně potřeboval koupit nové bačkůrky do školky. Synek okamžitě jedny vybral, bohužel je neměli v jeho velikosti. K mému překvapení si rozumně nechal nabídnout prodavačkou jiné, se kterými jsme nakonec i odešli. Později jsem zjistila, že o co víc se dětem líbí, o to méně jsou prodyšné, zatímco cena je úměrně navýšena. Uvidíme, jaký vliv budou mít na prckovi dolní končetiny. S přezůvkami v batůžku jsme ještě vyzvedli stravenky, přičemž se na nás na provozovně trochu divně koukali. To ale prcka naprosto nerozhodilo a já si zítra ušetřím cestu z práce.

Volno do začátku plavecké lekce jsem chtěla vyplnit návštěvou Modelového světa. K mému překvapení měli zavřeno a prcek byl zklamaný. Z doby, kdy jsme „na vláčky“ chodívali poměrně pravidelně s nyní staršími dětmi, mám zafixovaný zcela jiný zavírací den. Buď došlo ke změně, nebo mám rozvinutou sklerózu.

Každopádně bylo potřeba vymyslet náhradní program. Přítel google nic zajímavého v centru pro pětiletého návštěvníka nenabídnul, proto jsme se uchýlili do knihovny. Kde je teplo, hračky, knížky… Původně jsem chtěla ještě dohledat jinou pro synka přijatelnou aktivitu, nicméně knihovna ho natolik bavila, že jsme zůstali. A vymysleli jsme spolu nad jednou z dětských knih úplně novou hru. Jediný zádrhel byl, že mi na záchodě vypadly klíče.

V plavání prcek u recepce hodně znejistěl, nebyla tam jeho oblíbená lektorka. Netaktně hlasitě vykřikoval, že „s touto plavat nechce“. Ale k jeho i mé úlevě bylo v bazénu vše při starém. Zpočátku se předváděl, protože uměl udělat pět „čubích“ temp. Ke konci byl tak unavený, že už téměř nemohl. Ale po třech letech trápení v plaveckých lekcích konečně mohu říct, že opravdu plaval. Kolik to stálo času, úsilí a peněz raději nesumarizuji. A cestou domů usnul plaváček v autě.

Večer jsme ještě s nejstarším synkem objednávali semínka na zahradu. Když se před časem ptal, zda mu nějaká koupím, ukázal mi objednávku za 800 Kč. Jak ji neustále doplňoval, vyšplhala se na závratný trojnásobek původní částky. Zahradník měl štěstí, že jsem seděla. Po přísné revizi zůstalo k úhradě patnáct set, které jsem neochotně zaplatila. Za tu radost snad stály.

V závěru dne jsem zhodnotila, že je fajn, prostě s potomky jen být. Alespoň občas. Bez sledování hodinek, kdy a kde musíme být. Bez večerů, kdy se po masírování sotva dovleču a chci jen klid, sprchu a spánek. Bez pracovních víkendů na stavbě. Uvidím, třeba se dočkám dřív, než se z dětí stanou dospělí.