kOmický blog DXVII.

V zimě nás přátelé zaujali nadšeným líčením jejich dovolené, pročež destinaci drahý choť záhy přidal na svůj wish list.

Nejmladší dítě nedostalo na vybranou, dcera se poměrně dobrovolně přidala a poslední prázdninový týden jsme strávili společně road tripem po Bosně a Hercegovině. Nejstarší potomek hlídal psa.

Na balení připadl jeden večer – po malířské brigádě. Teploty v předpovědi odpovídaly krátkému seznamu zahrnujícímu plavky, tílka a šortky; nedokázala jsem však správně vyhodnotit nutnost se s ohledem na lokální odlišnosti zahalovat.

Noční jízda přinesla nevyspání, zatuhlý krk, mírnou bolest hlavy a překvapivá setkání s srnami, kočkami a zajíci. Ráno nás uvítala Banja Luka velmi evropskou atmosférou, přičemž na mne (v pomačkaných bavlněných tílkových šatech) největší dojem udělala nebývalá elegance místních dam.

Další dny byly ve znamení přemisťování vozidlem, poznávání kouzelných míst a koupání. Nejsilnější dojem za navštívená města zanechal Mostar a Jajce. V Sarajevu jsme byli ubytovaní v bezprostřední blízkosti lanovky, která nás v podvečer vyvezla na „olympijský“ kopec. Sestup z vrcholu je možný bobovou dráhou, čehož nešlo nevyužít. Jen návrat za tmy potomci nesli nelibě.

Úžasný byl kontakt s vodou a veškeré koupání; překvapivě ne v moři, leč v různých vodních tocích. Na úvod jsem zkusili říční lázně s horkými prameny, které tedy příliš horké nebyly. V panujících teplotách to ovšem nebylo na škodu. Později jsme objevili několik báječných přírodních koupališť – často lemovaných vodopády.

Pod nejznámějším vodopádem Kravica (v hustém obležení turistů) jsme našli zcela opuštěný vodopád Malá Kravica, který nám posloužil jako koupaliště ryze privátní. Šťastně jsme zde neutopili žádný mobil a neopatrný muž vyvázl pouze s několika odřeninami, když podcenil sílu proudu.

Moře bylo mírným zklamáním. Na městské přeplněné pláži (zhusta zalidněné teenagery a osobami, které si zjevně nevšimly, že do tého kategorie již nespadají) naše děti nejvíce ocenily zmrzlinu. Příštího dne za městem byly podmínky příznivější, leč zapomnětlivá matka opomněla přibalit potápěčské brýle.

Silný zážitek přinesly bosenské pyramidy. Navštívili jsme – s anglickým výkladem prokládaným českými frázemi - zpřístupněné tunely a následně se doslova vydrápali na vrchol Sluneční pyramidy. Zatímco v příjemné teplotě tunelu potomstvo příliš neprotestovalo, výstup kolmo do kopce byl provázen mnoha nesouhlasnými vyjádřeními, která nemohly přehlušit ani pokusy rodičů o přesun pozornosti dětí k vykopávkám odkrývajícím pradávný beton.

Poměrně příznivé ceny stimulovali hlavu rodiny k uvolnění prostředků na jedno teplé jídlo denně, což nám poskytlo základní obrázek o místním jídelníčku. Dokonce v Mostaru navrhl posedět v kavárně, ač sám tento nápoj nepovažuje za poživatelný. Favorizovaná na severu i jihu země zůstávala jednoznačně zmrzlina. A zážitkem byla lokální snídaně, kterou jsme si objednali v úplně posledním ubytování.

S Bosnou jsme se loučili v Národním parku Una, kdy už všeobecné vyčerpání intenzivním poznáváním bránilo absolvovat delší pěší výlety. Obohaceni o nové desítky záběrů padající vody jsme proto pomalu zamířili k domovu. Návrat byl sice bez dopravních komplikací, leč v teplotách atakujících čtyřicítky značně vyčerpávající.