kOmický blog DXL.

Aby se mohlo cokoli změnit, je třeba tomu uvolnit prostor. Probíhající soukromou transformaci zatím považuji za zajímavý experiment.

Rodinní příslušníci vnímají změny odlišně. Část z nich nezaznamenala překvapivou matčinu přítomnost. Bystřejší jedinci ji pak naopak zaregistrovali a neváhali využít.

Jinak si neumím vysvětlit, proč synek běžně neváhající strávit půl hodiny přípravou špaget (obvykle výhradně pro svoji potřebu) demonstrativně postává u otevřené lednice a vzdychá, že doma není nic k jídlu.

Nemohu s ním souhlasit – doby, kdy bylo možné najít ve zmíněném spotřebiči výhradně zimu a světlo (případně kečup), jsou dávno minulé. Problém spočívá spíše spíše v lenosti.

Ilustrační příklad z praxe: Ačkoliv jsem studentovi na jeho žádost doplnila kredit do školní jídelny, dostavil se domů v půl třetí hladový a předvedl svoji hereckou etudu. Vzhlédla jsem od počítače, neb jsem pro zdravotní indispozici výjimečně pracovala z domu.

Zdůraznila jsem, že pracuji a že je možné využít zbytek trojkombinace uzeného s bramborovým knedlíkem a zelím. Podotkla jsem též, že po pracovní době něco uvařím. Nespokojený potomek si po chvíli váhání krmi ohřál a zmizel, aby se v pravidelných intervalech chodil tázat, kdy že končím. (Pravda, trochu jsem běžnou pracovní dobu přetáhla.)

Večeři jsem skutečně uvařila; byť to byl pouze knedlík ve vajíčku, který zůstal, když rodinka o víkendu upřednostnila bramborový. Drazí blízcí byli spokojeni a já – s bezlepkovou dietou – hladová.

Podobně probíhají i ostatní večery. Zelňačka vařená v XL objemu mizí do druhého dne. Fazolová polévka připravená z náhlé inspirace vzbudila u rodiny nejprve nedůvěru, která ale byla rychle překonána. Podobně funguje cokoli, včetně šunkofleků a rýžového nákypy.

Největší překvapení způsobil pekáč buchet – nikoli na břiše kohokoli z nás. Jeho obsah se ovšem do bříšek strávníků ztratil velmi rychle. Zaraženi tímto maminčiným výkonem ani nekomentovali drobné nedokonalosti spočívající v úniku náplně. Přitom nápad vznikl spontánně nad přebytečným droždím a třemi otevřenými sklenicemi nekonzumované marmelády a povidel. Štrůdlem již nikoho nepřekvapím, jakkoli mu to na popularitě neubírá.

Odpovědně zamezuji plýtvání jídlem i podvýživě drahého chotě a potomstva. Má to ale dvě drobné chybičky. Valnou většinu pokrmů nemohu jíst a – stejně jako dosud – volného času mi příliš nezbývá.