kOmický blog CCCLXXV.

Nedostatek času k filozofování o všeobecných vzájemných souvislostech kompenzuji přímým pozorováním souvislostí zcela nečekaných.

Sváteční den připadající na čtvrtek byl předurčen k práci. Listopadová teplota v kladných hodnotách umožňovala použití malty a zachovávala třem vybraným zedníkům cit v rukou i po několika hodinách práce v podkroví. Pochmurné mlžné počasí však nahrávalo spíše depresi než euforii. Volně opřený žebřík skýtal nejkratší - byť lehce adrenalinovou - přístupovou cestu.

Odborné činnosti se zednickou lžicí se ujal drahý choť, ostatním delegoval práce pomocné. První úkol spočíval v čištění cihel. Nepodařilo se nalézt zednické kladívko, zápasila jsem proto s odolným pojivem kladivem obyčejným a majzlíkem. Počet zásahů vlastní končetiny: 2, bez větších následků. Kolem jedenácté jsem byla vystřídána stále nevyspaným synem, který neopomněl zdůraznit, že dře jako kůň, zatímco jeho sestra se skrývá u koní.

Dále bylo třeba natřít prostředkem odpuzujícím nenechavý hmyz trámy určené pro konstrukci pochozí podlahy nad pokoji našich chlapců. Což - při vynechání úvah o chemickém složení a bolesti ohnutých zad - byla práce poměrně radostná. Bohužel nevystačila na dlouho, pročež jsem opět uchopila kladivo a vysekala přípravu pro usazení trámů. Ve zdivu z kotovic to bylo snadné. Sofistikovaná ryska promítaná laserovým zaměřovačem na stěny kontrastovala s jinak neutěšeným stavem podkroví.

Po dobře mířené ráně obvykle povolilo hned několik nepálených cihel a přebytečný materiál bylo třeba z půdy připravované k nafoukání izolační hmoty odstranit. Tato zateplovací metoda - oproti dalšímu kontaktu s minerální vatou - měla moji velkou podporu a na prach a námahu jsem nehleděla.

Synek se k úklidu přidal. Společně jsme zbytky zdiva přemístili z půdy po mírně nestabilním žebříku. Plán byl odvézt je v kolečkách do zahrady a ponechat působení živlů, nicméně jeho realizaci bránil zaparkovaný bagr a čtyřkolka.

Bezelstně jsem požádala manžela, zda může stroje v průjezdu přeskupit - očekávajíc, že přesune čtyřkolku. Choť nečekaně nastartoval třítunový kolos, jehož otočením o 180° hodlal získat nutných šedesát centimetrů. Jeho elegantní otočka by byla hodna obdivu, nebýt provázena neplánovaným vytvořením mělčího zákopu v trávníku na dvoře (vylepšeného úhledným otiskem pásů).

Syn byl tímto počinem upřímně zděšen, neb jeho dlouhodobá snaha o udržování zeleně (přůběžně likvidované maxipsem) přišla vniveč. Ačkoli požadované místo bylo uvolněno, celkově atmosféra dosti zhoustla. Nakonec frustrovaný potomek nevydržel. Obvykle křičím já, tentokráte jsem byla tichým svědkem projevu frustrace zakonečné neadresným "...ty vole"; proti kterému se choť pochopitelně ohradil.

V hádkách nikdo z nás nevyniká - po krátké vzrušené debatě nastalo ticho. Nesměle jsem do něj poznamenala, že při nutnosti dokončit přípravy do dohodnutého termínu aplikace foukané izolace je příhodné zaměřit se na výsledek. Už proto, že se jedná o zateplení synkova pokoje.

Později se syn otci omluvil a naopak tatík přislíbl dle možností uvést trávník do původního stavu, což odpoledne s lopatou opravdu učinil.

Jakkoli jsem ráno na žebříku neoplývala pozitivním očekáváním, den se uzavíral s uspokojivým dojmem z odvedené práce a s vědomím, že máme v rodině poměrně hezké vztahy (okolnostem navzdory).