kOmický blog CCCLVIII.

Taneční představují pro potomky životní milník společenského života; pro rodiče efektivní způsob jak ulevit bankovnímu kontu.

Nečekanou touhu účastnit se tanečních kurzů projevil synek poprvé před rokem; bezprostředně po nástupu na střední školu. Podpis na formuláři a drobnou zálohu jsem hladce zvládla. Ani nad doplatkem splatným před letními prázdninami jsem se nikterak nepozastavila.

Z letní nečinnosti mě probral dotaz kamarádky na možné zapůjčení adekvátní části garderoby pro dceru. Mírně zaskočena časným zahájením kurzů v září jsem se opakovaně neúspěšně pokusila donutit synka k návštvě obchodu za účelem vyzkoušení a zakoupení vhodného šatu. Výzvy statečně ignoroval a své úsilí zaměřil na nákup rybářského člunu a pobyt na Pálavě.

Přesvědčena, že tatínkův o tři velikosti větší oblek není pro vytvoření pozitivního dojmu nejvhodnějším prostředkem, objednala jsem zkusmo dvě různé velikosti sak a kalhot on-line, jakkoli jsem si jistá, že se právě u těchto oděvních kousků nejedná o ideální způsob koupě. Synek si černou i modrou variantu vyzkoušel a stručně oznámil, že černou - menší - bere.

Opatrný pokus vnutit mu alespoň otcovy společenské boty rovněž pro jejich velikost nevyšel, objednaná obuv nedopadla o mnoho lépe. Pročež jsem v samém závěru prázdnin potomka donutila k společnému nakupování.

V prodejně Baťa, kde jsem vracela nadměrný kus z internetové objednávky, nás starší paní prodavačka přesvědčovala o bezpodmínečné nutnosti zakoupit zcela hladkou taneční obuv, která pluje po parketu sama. Cenovky začínaly na dvojnásobku ceny původní společenské botky; naštěstí syna design nezaujal a navíc neměli správou velikost.

V dalším obchodu jsme nalezli kompromisní řešení, které se synkovi líbilo, ač jeho podrážka nebyla stoprocentně hladká. Cena s trochou sebezapření akceptovatelná, pouze příslušná velikost opět nebyla na skladě. Vyřešili jsme to následně objednáním - doprava zdarma, úspěch zaručen.

Třetí nákupní zastávka měla za cíl vyplnit sako vhodnou košilí. V prodejně jsme narazili na milou dámu důchodového věku, která se pro prodej společenských šatů maximálně hodila vzhledem i vystupováním. Noblesně našemu mladému muži vykala.

Nechala nadějného tanečníka vyzkoušet košili velikosti S a XS, přičemž zcela správně předpověděla výsledek. Protože v záplavě látky kolem těla se ve větší velikosti potomek zcela ztrácel, navrhla na menší košili přešít knoflíček u krku o pár milimetrů, aby límeček umožnil zachovat synovy životní funkce. Oceňuji důvěru, kterou ve mne vložila.

Posledním bodem programu byl motýlek. Paní za pultem vyjádřila nesouhlas s černou variantou a názorně image "vrchní prchni" konzervativnímu zákazníkovi rozmlouvala nad košilí umístěnou do černého saka. Že barvy jako lososová či fialová nemají šanci, bylo jasné předem. Uspěla (k mému upřímnému překvapení) až se světle modrou, která hezky korespondovala s barvou očí budoucího krále parketu. Až mě zamrzelo, že jsme u této zkušené dámy nezakoupili i oblek.

Z dvouhodinové nákupní exkurze do centra malého velkoměsta jsem se ploužila vyčerpaná přibližně jako limit mé kreditní karty. (Obtěžkána navíc zakoupenými specifickými školními potřebami a narozeinovými dary pro nejmladšího synka.)

Boty přišly za dva dny; synek sám od sebe vyzkoušel kompletní outfit, který mě přizval posoudit. Čímž chtěl nenápadně naznačit, že je třeba knoflíček popošít a košili přežehlit. U zrcadla v předsíni se prohlížel se zájmem i rozpaky, než kolemjdoucí sestra pronesla nečekané: "Sluší ti to". Měla pravdu.