Americký sen (7)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Čekání na Nového Macka. Brno, 1. ledna 1980.

Ahoj Ingrid, právě jsme spojenými silami nastrouhali a snědli mrkev z Rapotína, velkou jako střední řepa. Václav teď sedí vedle a radí tady. Mrkev jsme jedli… Já osobně již nebudu mlsat žádné sladkosti, včera po 4 nocích jsme byli s Víťou na pohotovosti, kde mě pěkně potrápila paní doktorka, že to nepamatuje a mám v pořadí třetí špatný zub. Ale zuby vezme čert...

Pořady v rádiu na Silvestra za moc nestály, jenom tuto scénku jsem si zapomatovala - vyprávěl herec - při premiéře prý - car prý chytil hrdinu konečně, dal je přivázat ke kůlu a říká, jaké je jeho poslední přání. Hrdina na to - care, chci se ještě naposledy napít zeleného vínka! - a z hlediště se prý ozval dětský hlásek - mami, on chce zelený hovínka! Tomu jsme se nasmáli - ata - to je pro našeho Honzíka velká věc taky.

Taky jsme byli v sobotu v kině na Laurel a Hardy studují, já jsem si to už vůbec nepamatovala.

8. ledna jdu do poradny (jestli se nenarodí) a to bude 14 dní před termínem - Honzík se narodil měsíc a půl po termínu a Dr. říká, že mě po 8. pošle do porodnice, ale já jsem proti takovým všelijakým umělým zásahům, pokud je jinak vše normální, tak nepůjdu nikam. Kdyby to udělali u Macka, byl by nedonošený.

A je tady sníh - 29. ráno se začal sypat, je to samozřejmě jen poskrovnu, prozatím žádná kalamita, ale předpovídají i nadále chladné počasí a každý den chvíli taje a déle padá. Já jsem si myslela, že letos bude malý jezdit na lyžích a my s ním - zatím chodí, ale padá jako na těch lyžích snad.

Politické zajímavosti nevím, Ingrid. Chceme se pokusit o devizový příslib a v létě si vyjet - Václav vymyslel Norsko. Vašek by jel na kole a já na Babetě - ale upřímně řečeno, mně to připadá nemožné, jak tak sedím pořád doma a jenom se ploužím do nejbližších obchodů a komunikuju se třemi vrstevníky svými - Václavem, se známou z Kopřivnice a s tebou - s vámi dvěma na papíře. Ne že bych bažila, jenom jsem tady v moc malém prostoru a vůbec - nic už nepíšu. Ingrid ahoj, na Nový rok o slepičí krok.

Viki

Ahoj Ingrid, tak jsem zvědav, jestli bude na silnici jenom sněhová břečka a nebo i náledí. Ještě mlha by mohla být, protože nad námi přechází fronta. To na Kubě se můžete pochlubit nanejvýš hurikánem, který hned přeletí. Tady v našich krajích takové počasí vydrží i několik měsíců. Proto jsem si opatřil tretry zimní cyklistické. Jsou pěkně polstrované a mají dva jazyky. Teď si je rozchozuju a Viki se líbí jaké jsou to pěkné botky, celé z pravé kůže (za pouhých 200 Kčs). Jo, bejvalo to peklo, když mi do bot teklo..

Je to tedy naše nejposlednější novinka. Ještě Viki si čte knížku M. Twain: Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše a pořád se přitom směje nahlas, takže budí Macina, ten ji začne tahat za vlasy až se přestane smát a číst. Macin si lehne a spí. Viki čte a směje se. Macin vstane a také a tak to jde pořád dokola, protože Viki čte pomalu.

Taky jsme si naložili citrony a teď čekáme, co z nich bude. Jenom se to zadělá celofánem, nesterilisuje a čeká se 3 týdny až to je. Šťáva se pije, kolečka se dávají do alkoholu.

Macín už umí chodit a všude se dopravuje po dvouch.

Václav