Jedu autem a vidím stopaře, zastavím a jedem dál. Dáme se do řečí a začínám trošku chápat lidi a touhu být politikem, nebo v politice. Z onoho mého nového cestujícího se vyklubal městský politik, který usedá v městském parlamentu, nebo výboru. Neznám přesný název, ale rozumím o čem je řeč. Na otázku, která musela padnout mi odpověděl, že je komunista a to z přesvědčení. Takže cesta do práce začala ubíhat velmi rychle.
Pochopil jsem, že snad i on sám nevěří ideálům, které tady byly u moci 40 let. Pochopil jsem, že ač je komunista z přesvědčení, tak není idealista a není ani jinak mentálně postižený, je prostě chytřejší ( nebo vyč….) víc než my ostatní.
Pochopil jsem, že důvodem jeho aktivní činnosti v politice, je heslo, že ruka ruku myje. Teď jsem jej snad citoval.
Pochopil jsem, že lidi se cpou tam, kde se o něčem rozhoduje, tedy přesněji se rozhoduje komu kam a za co ( za kolik) potečou městské peníze. Investice, dotace, výstavba, inovace, rekonstrukce………
Pochopil jsem, že označovat lidi podle politických stran, jako ten je ODSák, ten je ČSSDak atd. je hloupost. O tom tam vůbec nejde. Jde o to, aby zakázku na vybavení školy dostal ten správný podnikatel a jde o to aby výběrové řízení na cokoliv nepropadlo v niveč. Jo a abych nezapomněl důležitou součástí jejich debat je i informace, které pozemky se v krátké budoucnosti stanou pozemky určené k výstavbě a přestanou být pozemky, na kterých je zákaz stavět. Ono tato informace je opravdu zajímavá a z praxe, bohužel z vlastní vím, že někdo vykoupil zahrádkářskou osadu a to jen proto, aby se z neprodejných a mírně bezcenných zahrádek za dva roky staly lukrativní parcely a cenou kolem 1700 za metr. Inu, to je prý politika.
Ale zpět k mému spolucestujícímu, povídal hodně a ač to byl komunista, tak jsem si uvědomil, že i těmto lidem se dá v něčem věřit. Dá se jim věřit, že politika je špína a stále nevyhrabaná žumpa a že pro nás to je jen mizerné divadlo, kde se špatní herci pokouší chvilinku hrát tragedii a chvilinku zase komedii, ale v závěru je to paskvil.
A to bych rád zdůraznil, on nebyl žádné velké zvíře, byl to jen bezvýznamný žabák v rybníku plný štik.
